Význam nově budovaných tůní na jižní Moravě pro společenstva zooplanktonu a vliv rybí predace

Bc. Dominik Pliska

Diplomová práce

The importance of newly built pools in South Moravia for zooplankton communities and the effect of fish predation

Anotace:

Na jižní Moravě se v minulosti vyskytovalo velké množství mokřadních biotopů, avšak kvůli intenzifikaci zemědělství byla velká část z nich převedena ve dvou fázích na ornou půdu. První velký zásah do mokřadní krajiny souvisel se ztrátou laterální konektivity řek zapříčiněnou napřimováním jejich koryt, ke kterému docházelo zejména v druhé polovině 19. století. V druhé polovině 20. století byly melioracemi vysušeny zbylé mokřadní biotopy, což v konečném důsledku vedlo ke ztrátě značné části mokřadů a populací mokřadních živočichů včetně zooplanktonu. V posledních letech se stále častěji setkáváme s výstavbou nových tůní, které mají sloužit k podpoře biodiverzity, ačkoliv jejich vliv na mokřadní organismy není dostatečně znám. Za účelem příspěvku k řešení této otázky jsme mezi roky 2019–2023 odebrali 104 vzorků zooplanktonu z rozdílných typů mokřadů, včetně 49 vzorků z nových tůní nacházejících se na jižní Moravě. V porovnání s polními mokřady a rybníky hostí nové tůně podobně druhově bohatá společenstva jako pelagiály rybníků a polní rozlivy, avšak společenstva zooplanktonu vyskytující se v litorálech rybníků jsou druhově bohatší. Velikostní strukturou se společenstva planktonních korýšů nových tůní podobají společenstvům polních rozlivů, a naopak tůně hostí větší druhy než pelagiály a litorály rybníků. Z výsledků dále vyplývá, že většina druhů zooplanktonu pravděpodobně kolonizuje nové tůně z rybníků nebo blízkých mokřadů, zatímco z polních rozlivů pouze v ojedinělých případech. Společenstva zooplanktonu v nových tůních jsou ovlivněna množstvím biomasy ryb, pokryvností vláknitých řas, pokryvností submerzních makrofyt a šířkou litorálů. Nejdůležitějším faktorem formujícím společenstva se v nových tůních ukázaly ryby. Silný negativní vliv rybí predace na druhovou bohatost i velikostní složení společenstva zooplanktonu měla zejména vysoká biomasa a přítomnost nepůvodních druhů, hlavně střevličky východní (Pseudorasbora parva) a karase stříbřitého (Carassius gibelio). Na druhou stranu ryby neměly žádný vliv na denzitu zooplanktonu v námi sledovaných tůních. Dokonce jsme pozorovali, že nové tůně s rybími společenstvy dominovanými perlínem hostily podobně druhově bohatá společenstva zooplanktonu jako tůně bez ryb. V konečném důsledku přítomnost ryb v nových tůních vede k homogenizaci společenstva planktonních korýšů. Nové tůně mohou být vhodným mokřadním prvkem v krajině pro společenstva zooplanktonu, avšak je zásadní, aby nebyly stavěny na místě cennějších biotopů a bylo zabráněno kolonizaci nebo záměrnému vysazení zejména nepůvodních druhů ryb.

Abstract:

Most wetland biotopes in the South Moravian landscape have been historically converted to arable land in two phases. The first intervention was the straightening of riverbeds, which caused the loss of lateral connectivity and was provided in the second half of the 19th century. The second intervention is related to the large-scale drainage of the alluvial landscape in the second half of the 20th century, which resulted in the loss of many sites and a reduction in the populations of many wetland invertebrates, including zooplankton. Newly built pools are increasingly common in the current landscape, but information on their contribution to biodiversity is still scarce. To solve this question, we collected 104 samples from different types of wetlands, including 49 new pools, located in south Moravia between 2019–2023. Compared to ephemeral wetlands on arable land and ponds, the new pools host the most species-rich communities right after pond littorals. Our results show that species occurring in new pools probably colonise them most often from ponds or nearby wetlands, while only very sporadically from ephemeral wetlands on arable land. Zooplankton communities in new pools are affected by fish biomass, filamentous algal cover, submerged macrophyte cover, and littoral zone size. In particular, the high biomass of fish in the pools and the presence of non-native fish species, specifically the Topmouth gudgeon (Pseudorasbora parva) and Prussian carp (Carassius gibelio), have a negative impact on the species richness and size structure of the zooplankton communities. In contrast, fish have no effect on zooplankton density. In addition, we observed that Common rudd-dominated new pools hosted similarly species-rich zooplankton communities as fishless pools. Our results suggest that fish are the cause of the homogenisation of zooplankton communities in the new pools. Overall, new pools are a beneficial element in the landscape of southern Moravia. However, it is necessary that they are not built in sites of more valuable biotopes that will be irretrievably destroyed and that colonisation or introduction of non-native fish species is prevented.

Klíčová slova

zooplankton, nově postavené tůně, rybí predace, druhová bohatost, struktura společenstva, homogenizace, rybníky, polní rozlivy, newly built pools, fish predation, species richness, community structure, homogenization, fishponds, ephemeral wetlands on arable land

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 6. 2024
• Vedoucí: Mgr. Jan Sychra, Ph.D.
• Oponent: RNDr. Michal Šorf, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Zoologie / Zoologie