Hra a její role v psychoterapii ohrožených dětí

Mgr. Lenka Tomaidesová

Diplomová práce

Play and its role in psychotherapy of children at risk

Anotace:

Diplomová práce je zaměřena na proces hry v dětské terapii. Na to, jak proces hry v psychoterapii probíhá, jakou má dynamiku. Zabývá se hrou a její rolí v terapii ohrožených dětí. Hru jako fenomén vymezuji nejprve s pomocí filosofické tradice. V teoretické části jsou rozebrány dva základní okruhy: hra v terapii a pojem 'ohrožené dítě'. Snažím se uchopit šíři pojmu 'ohrožené dítě' na různých rovinách – v legislativě, odborné literatuře a pro psychoterapii samotnou. Obecně lze říci, že se jedná o děti nebo dospívající, u kterých je zvýšená pravděpodobnost, že se u nich projeví emoční problémy nebo problémy v chování. Do terapie přichází děti v ohrožení a hra pro ně představuje přirozený rámec komunikace.Věnuji se pojetí a vnímání hry v běžném životě. Dále rozpracovávám téma hry v dětské terapii, historii a současný vývoj. Jak ke hře přistupují jednotlivé terapeutické školy. Současně zapojuji také vývojové hledisko, které s dětskou terapií neodmyslitelně souvisí. S tím jsou spojeny nároky na terapeuta a jeho role – vycházím z předpokladu, že dětská populace má svá specifika, a tak by také terapeuti pracující s dětmi, měli splňovat určité předpoklady. Mapuji současný výzkum terapie využívající hru a jeho výhledy. Pro výzkumnou část práce využívám metodu interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Zkoumám subjektivní zkušenost terapeutů s hrou v terapii. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů získávám od terapeutů jednotlivé kazuistiky na téma: Jaká je Vaše zkušenost s hrou v terapii? Analýza dat odhalila čtyři společná témata: „Ohrožené dítě vstupuje se svou hrou do terapie osamělé“, „Hra je zrcadlo života dítěte“, „Terapeut ve hře umožňuje dítěti, aby bylo samo sebou“ a „Hra v bezpečném rámci je potenciálním místem pro změnu.“ Jedno téma nebylo pro všechny terapeuty společné, nicméně je dle mého názoru významné: „Hra je intervenční technikou.“ Hlavní pojící linkou mezi tématy je hra a vztah, hra ve vztahu. Ke změně s pomocí hry dochází v procesu terapie v rámci terapeutického vztahu. Výsledky analýzy se v mnohém shodují s odpornou literaturou citovanou v teoretické části práce.

Abstract:

In my thesis I focus on the role of play in child psychotherapy. Particular focus has been placed on how play develops in therapeutic process. In the theoretical part of the work I describe the concept of play and child at risk, the history and current development. In my research I explore therapist's experiences with play in child therapy and its effect for therapy change. To analyze the data I used Interpretative phenomenological analysis. Four common themes emerge from the analysis: Child at risk comes to the therapy with his play lonely; Play is a mirror of the child’s life; Psychotherapist in the play helps the child to be him/her self; Play in a secure setting is a potential place for change. One theme was not common for all therapists but in my opinion also important: Play is an intervention method. Change by force of play happens in the process of psychotherapy within the therapeutic relationship.

Klíčová slova

hra, ohrožené dítě, dětská psychoterapie, terapeutický vztah, terapeutická změna, proces v psychoterapii, interpretativní fenomenologická analýza

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 5. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 9. 6. 2010
• Vedoucí: doc. MUDr. Jan Roubal, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Roman Hytych, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychoterapeutická studia