Evropeizace jako prostředek budování státu Bosna a Hercegovina

Bc. Nela JUNGMANNOVÁ

Diplomová práce

Europeanisation as a tool for state-building of Bosnia and Herzegovina

Anotace:

Tato diplomová práce se věnuje praktickému využití evropeizace na potenciálně kandidátské a již kandidátské státy západního Balkánu, konkrétně na Bosnu a Hercegovinu (dále Bosna). Podle typologie států na základě jejich stability je Bosna považována za weak state, který i dvacet tři let po válce neustále čelí problémům, jež ohrožují její stabilitu a suverenitu. Jedná se o semiprotektorát, v němž specifickou roli zastává mezinárodní komunita, která se může prostřednictvím Zvláštního představitele pro Bosnu a Hercegovinu účastnit všech složek státní správy. Moc úřadu sahá až tak daleko, že má právo suplovat činnost demokraticky zvolené vlády, čímž na jednu stranu kontroverzním způsobem zasahuje do suverénních práv nezávislého státu, na stranu druhou stabilizuje a zefektivňuje rozhodovací procesy, a tím i rozvoj země. EU se v zemi angažuje od prvních let po konci občanské války, od roku 2000 stále více přebírá zodpovědnost za tranzici. Její autoritativní přístup byl zjevný zvláště v období 2002 až 2011, kdy se úřady Zvláštního představitele EU a Vysokého představitele pro BiH spojily. V současné době je její působení více horizontální, založené na partnerských vztazích. Ani jeden postoj však nedokázal prolomit politickou stagnaci, která v zemi panuje. Z těchto důvodů je Bosna ideálním objektem pro případovou studii. Evropeizace na Balkánském poloostrově má v praxi především formu tzv. member state building neboli budování členského státu. Tuto strategii EU představila v roce 2005 jako specifickou formu state building zaměřenou na státy západního Balkánu, která si klade za cíl vybudování stabilního státu, jenž implementuje acquis communautaire a bude v budoucnu platným členem EU.

Abstract:

Masters thesis is focused on practical use of Europeanisation of potencial candidates and candidate states of Western Balkan, specifically Bosnia and Herzegovina. According to typology of states based on their stability, Bosna is considered a weak state. Even after 23 years since the war ended, the state faces problems threatening its stability and sovereignity. In this semi-protectorate, international community has a specific role and through High Representative for BiH is therefore able to participate on every level of governing. The power of Office reaches as far as the right to act as democraticaly elected government. These actions has a controversial impact on the sovereign's rights of the independent state, and on the other hand, are responsible for stabilisation and more effective policy making, and therefore progress of the state. The presence of European Union lasts since the end of civil war but after the year 2000 it takes responsibility even for transition. In the period between 2002 and 2011, when High Representative for BiH shared its power with Special Representative of EU, EU applied authoritarian approach. Currently the approach of EU is more horizontal and it is based on European Partnership. Unfortunately, neither the first nor the second approach was able to break through the political stagnation of the Bosnian state. These consequences make BiH ideal object for a case study. Europeanisation of Western Balkan takes a form of member state building. This strategy was presented by EU in 2005 as a specific form of state building focused on states of Western Balkan. That aims at building a stable state implementing acquis communautaire that, in the future, would be able to join the EU.

Klíčová slova

Evropská Unie, Bosna a Hercegovina, evropeizace, member state building, weak state

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 8. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Mgr. Daniel Marek, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Politologie / Evropská studia a mezinárodní vztahy