Modalní systémy v dílech skladatelů moderny, Nové hudby a postmoderních stylových pluralit

PhDr. Jiří ČECH

Disertační práce

Modalsystems in theworksofmodernistcomposers, New Music and postmodernstylisticpluralities

Anotace:

Disertační práce prezentuje a následně analyzuje v převaze pestrý modální charakter hudby 20. století a současnosti. Ve vývojových proměnách jednotlivých stylových etap s jejich vyhodnocením - od moderny, přes avantgardní trendy, stylovou vyhraněnost Nové hudby až k polystylovým pluralitám postmoderny - se zabývá prostupujícími modálními systémy u progresivních tvůrčích osobností, a to v kontextu evropských i mimoevropských hudebních kultur. V první kapitole jsou pojednány stylové orientace a hnutí, formující tvůrčí poetiku a kompoziční zásady moderny neoavantgardní Nové hudby a postmoderny - to vše s využitím progresivní metodologie systémové teorie - synergetiky - s vyhodnocením zkoumaných stylotvorných jevů v interakci s okolními, vývojově dynamickými procesy. Úvodní subkapitola zahrnuje pod pojmem moderny stěžejní progresivní stylové inovace, otevírající novou stylovou fázi, avšak při přetrvávající polaritě starého i nového. Podkapitola o genezi meziválečné avantgardy a její reflexi v neoavantgardě poválečné zmiňuje sociální, politické a umělecko-tvůrčí podněty vzniku avantgardních hnutí, jejich vztah k modernismu; poté i motivace rozchodu s tradicí. Dvojí vyústění avantgardních snah padesátých a šedesátých let - unifikující ?tvůrčí? programy avantgardní levice a inovační snahy neoavantgardy, směřující k diferencovanějším, mnohdy i vnitřně protikladným trendům Nové hudby padesátých až sedmdesátých let zde došly s odstupem času objektivizujícího zhodnocení. Závěrečná subkapitola prezentuje odlišná vnímání postmoderny v okruhu germánském, románském a slovanském; řeší postmoderní stylové plurality v progresivních dílech nadčasových syntéz a tvůrčí koncepce polystylovosti. Druhá kapitola vyhodnocuje podíl neogregoriánských citací, stylizací a adaptací v kompoziční struktuře skladatelů 20. století. Třetí kapitola naznačuje sémantické a hudební aspekty neogregoriánských i neoortodoxních podnětů v souvislosti s jejich začleněním do struktury a tektoniky skladeb autorů 20. století a přítomnosti. Následující kapitoly (3. - 6.) jsou sémiotickým, strukturálním a tektonickým průnikem do osobité hudební mluvy těch nejvýraznějších protagonistů v úvodu pojednávaných stylových etap 20. století a současnosti; modální tónový terén je zde komparován v souvislostech s nekonvenční rytmikou, odlišnou kompoziční technikou, a zvláště se sonoristikou jedinečných témbrů každého konkrétního díla, tvarovaného v tradičním formovém schématu, případně v rámci kombinovaného hudebního druhu, individuálního formového členění či formově naprosto amorfního typu.

Abstract:

This dissertation presents and subsequently analyses the superior and varied nature of modal music of the 20th century and the present. In the developmental changes of various stylistic periods - from modernism through avant-garde trends, stylistic infusion with New Music to the polystylistic pluralism of postmodernism are engaged in a pervasive modal system featuring progressive creative personalities in the context of European and non- European musical culture. The first chapter deals with stylistic orientation and movement, the formation of a creative poetic and the compositional principles of modernism, Neo-avant-garde, New Music and postmodernism - all using the progressive methodology of system theory - synergetics - to examine the interaction of style-generating phenomena with their surroundings in developmentally dynamic processes. The introductory sub-chapter discusses the term ?modernism?, a progressive, innovative style which heralded the beginning of a new stylistic era which nevertheless maintained that persistent polarity between old and new. The sub-chapter about the genesis of the interwar avant-garde and its influence on the postwar Neo-avant-garde refers to the social, political and creative artistic impulses which produced avant-garde movements and their relationship to modernism; culminating in the motivation to break with tradition. The dualism of the avant-garde?s efforts in the 1950s and 60s - unifying the ?creative? programmes of the avant-garde Left and the innovative efforts of the Neo-avant-garde, towards differentiated, often internally contradictory trends of the New Music of the period from the 1950s to the 1970s has led with hindsight to an objectivized evaluation. The closing sub-chapter presents a different perception of postmodernism in the Germanic, Romance and Slavic circle; identifying postmodernistic stylistic plurality in timeless, progressive works of synthesis and the creative concepts of polystylism. The second chapter evaluates the proportion of Neo-Gregorian quotations, stylizations and adaptations in the compositional structure of composers of the 20th century. The third chapter discusses semantic and musical aspects of the Neo-Gregorian and Neo-Orthodox stimulus, relating to their integration into the structure and musical language of composers during the 20th century and the present. The subsequent chapters (Chapters 3 - 6) are a semiotic, structural and tectonic analysis of the individual musical speech of the most remarkable protagonists at the start of the stylistic period comprising the 20th century and the present day; modal tonality here compares in context with unconventional rhythms, varying compositional techniques and, in particular, unique sonoristic timbres specific to each particular work, shaped in a traditional structural scheme within, for example, the parameters of a combined musical type, individual formal disintegration or a form of a completely amorphous type.

Klíčová slova

styl, moderna, Nová hudba, avantgarda, postmoderna, modality, polystylovost, Olivier Messiaen, Petr Eben, Arvo Pärt, Alfred Schnittke

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 12. 2014

Zveřejnit od: 5. 12. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 1. 2015
• Vedoucí: prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ

Pedagogická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Specializace v pedagogice / Hudební teorie a pedagogika