Komunikační dovednosti mentálně postižených dětí v předškolním věku

Bc. Martina Herbstová

Diplomová práce

Communication skills of mentally disabled children at pre-school age

Anotace:

Diplomová práce s názvem Komunikační dovednosti mentálně postižených dětí v předškolním věku se zabývá teoreticky i prakticky problematikou komunikační dovednosti mentálně postižených dětí předškolního věku. Jejím cílem bylo zhodnotit komunikační dovednosti mentálně postižených dětí předškolního věku. Na jaké úrovni jsou komunikační dovednosti takto postižených dětí v oblasti všech jazykových rovin (jazykové roviny lexikálně – sémantické, foneticko – fonologické, morfologicko – syntaktické a pragmatické). Práci tvořily dvě stěžejní části a to část teoretická, která je zpracována pomocí literárních zdrojů. Popisuje základní poznatky o předškolním věku. Zde je popsán vývoj dítěte po stránce fyziologické tak po stránce kognitivní. Specifika, která se objevují v těchto oblastech u mentálně postižených dětí předškolního věku. Dále je popsána problematika řeči takto postižených dětí. A jaké jsou možnosti zaškolení mentálně postižených v tomto věku. Druhá kapitola se zabývá problematikou mentálního postižení. Jsou zde popsány stupně mentální retardace a projevy jedinců a daným stupněm mentální retardace (lehká, střední, hluboká mentální retardace). Jak a kým je zabezpečena péče o mentálně postižené děti. A jak probíhá vzdělávání mentálně postižených dětí předškolního věku. Praktická, výzkumná část zjišťovala úroveň komunikačních dovedností mentálně postižených dětí předškolního věku ve všech jazykových rovinách. Výzkum probíhal pomocí dotazníku, který byl určen sociálním pracovnicím, speciálním pedagogům a logopedům, kteří pracují s mentálně postiženými dětmi v předškolním věku. Výzkumný vzorek byl vytvořen z 50 mentálně postižených dětí. Dotazníkové šetření bylo doplněno několika kazuistikami mentálně postižených dětí. Výsledky dotazníkového šetření potvrdily hypotézy diplomové práce. Znamená to, že čím je u dítěte předškolního věku diagnostikován těžší stupeň mentálního postižení, tím méně je u těchto dětí rozvinuta slovní zásoba. Souvisí to s narušením lexikálně – sémantické jazykové roviny. Dále bylo potvrzeno, že čím je u dětí předškolního věku diagnostikován těžší stupeň mentálního postižení, tím je více narušena foneticko – fonologická jazyková rovina. Opět u těžce mentálně postižených dětí nebylo možno zhodnotit tuto jazykovou rovinu, neboť takto postižené děti se vyjadřují hlavně neverbálně a proto nelze hodnotit jejich výslovnost. Dále bylo výzkumem potvrzeno, že čím je diagnostikován těžší stupeň mentálního postižení, tím se objevují u těchto dětí obtíže ve sluchovém vnímání a rozlišování. Další hypotéza byla potvrzena, že čím je lehčí forma mentálního postižení u dětí předškolního věku, tím méně je narušena morfologicko – syntaktická jazyková rovina. Opět u těžce mentálně postižených dětí nelze zhodnotit tuto jazykovou rovinu, neboť jejich komunikace není na verbální úrovni. Proto závěrem se dá říci, že i morfologicko – syntaktická jazyková rovina je u mentálně postižených dětí narušena. Při hodnocení pragmatické jazykové roviny se potvrdilo, že s těžším stupněm mentálního postižení je tato jazyková rovina oslabena a předškolní děti s mentálním postižením nemají vztah ke slovesným aktivitám. Vzhledem k tomu, že těžce mentálně postižené děti se v předškolním věku vyjadřují pouze neverbálně a využívají alternativní a augmentativní komunikaci. Proto lze hodnotit pragmatickou jazykovou rovinu za narušenou. Z tohoto důvodu je zapotřebí mentálně postiženým dětem poskytnout komplexní logopedickou intervenci. Rozvíjet rozumění řeči, podporovat verbá

Anotace:

lní komunikaci, rozvíjet správnou motoriku (jemnou, hrubou, oromotoriku, grafomotoriku). Rozvíjet zrakové a sluchové vnímání (analýza, syntéza, diferenciace, paměť, fonematický sluch), vnímání a reprodukci rytmu. Rozvíjet serialitu, časoprostorovou orientaci, vnímání vlastního těla a prostoru, aj. Logopedická intervence nemůže být zaměřena pouze na nápravu výslovnosti. Dále je také zapotřebí spolupráce s dalšími odborníky a institucemi např. raná péče a speciálně pedagogické centrum. Velmi důležitá je spolupráce s rodiči dítěte.

Abstract:

This diploma with the title Communication skills of mentally disabled children at pre-school age concerns in theoretical and practical way of communication skills of mentally disabled children at pre-school age. Its aim was to evaluate communication skills of mentally disabled children at pre-school age, and to find the level of commmunication skills of these children in all areas of language (lexically-semantically, phonetically-phonologically, morphologically-syntactically and pragmatic). The work is made of two main parts, a theoretical part, which is based on literature sources. It describes basic facts about pre-school age. It describes the development of a child in either physiological way and cognitive way as well. Specification, which appears in these areas at mentally disabled children at pre-school age. There is also description of speech problematics at these children and the possibilities of training of disabled children at this age. Second chapter concerns about problematics of mental disability. There is description of mental retardation and display of an individual with a certain level of mental retardation (light, middle, deep mental retardation) the way of care of mentally disabled children andthe way of education of mentally disabled children at pre-school age. Practical, research part found out the level of communication skills of mentally disabled children at pre-school age in all language levels. The research was based on a questionaire, which was specified to social workers, special teachers and logopedists, who work with mentally disabled children at pre-school age. Research sample was made from 50 mentally disabled children. Questionaire searching was added by some kazuistics of mentally disabled children. The results of questionaire searching proved hypothesis of diploma work. It means, that the higher level of mental disability is found, the lower level of vocabulary is developed by these children. It goes together with breaking of lexically-semantical language balance. It was also proved, that the higher level of mental disability is, the more broken phonetical-phonological language balance is. Again it was not possible to evaluate this language balance at children with high mental disability, because these children express mostly nonverbally and therefore it is not possible to evaluate their pronunciation. Then the research proved, that the higher level of mental disability is, the bigger problems with hearing and recognizing appear. There was also proved the fact that the lower form of mental disability at children of pre-school age, the lower breaking of morphological-syntactic language balance there is. Again at children with hight level with mental disability it is not possible to evaluate this language balance, because their communication is not on verbal level. That is why we can say, that also morphological-syntactic language balance is broken at mentally disabled children. At evaluation of pragmatical language balance it was proved, that this balance is weaker with higher level of mental disability and children at pre-school age do not have relationship to verbal activities. Children with high level of mental disability at pre-school age express only non-verbally and they use alternative and augmentative communication. Therefore the pragmatical language balance is evaluated as broken. As a result of this it is neccessary to provide complete logopedical intervention to mentally disabled children. It is also neccessary to develop understanding if speech, to support verbal communication, to develop right motorics (soft, rough, oromotorics, gaphomotorics). We should develop visual and audial perceiving (analysis, synthesis, differencies, memory, phonematic hearing), perceiving and reproduction of rhytm. It is also important to develop series, orientation is time and space, perceiving of own body and space. Logopedical intervention cannot be focused only at correcting of pronunciation. It is also

Abstract:

neccessary to cooperate with other experts and institutions, for example early care and special pedagogical centres. Cooperation with parents is important.

Klíčová slova

mentální postižení, lehká mentální retardace, střední mentální retardace, těžká mentální retardace, vývoj dítěte předškolního věku, kognitivní vývoj, možnosti zaškolení v předškolním věku rámcový vzdělávací program, vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání dětí s mentálním postižením, péče o mentálně postižené děti, řeč mentálně postižených dětí, lexikálně – sémantická jazyková rovina, foneticko – fonologická jazyková rovina, morfologicko – syntaktická jazyková rovina, pragmatická jazyková rovina, logopedická intervence, mental disability, light mental retardation, middle mental retardation, high mental retardation, child of pre-school age, development of a child of pre-school age, cognitive development, possibilities of training at pre-school age, frame educational programme, education of children with special educational needs, education of children with mental disability, care of mentaly disabled children, speech of mentaly disabled children, lexically-semantic language balance, phonetically-phonological language balance, morphologicaly- syntactic language balance, pragmatic language balance, logopedical intervention.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 12. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 2. 2011
• Vedoucí: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Radka Horáková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Pedagogická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Speciální pedagogika / Speciální pedagogika