Moravskoslezský kraj stručně

Moravskoslezský kraj si spojujeme zejména s hutěmi a těžbou uhlí. Ale i když je průmyslová činnost pro tento kraj významná a značně jej ovlivnila v různých směrech, nesmíme opomenout horské oblasti Beskyd a Jeseníků. Ty se svou charakteristikou výrazně liší a dodávají tomuto kraji na rozmanitosti.

Pestrost tohoto kraje se odráží nejen v přírodních podmínkách, ale můžeme ji vysledovat i pomocí různých socioekonomických charakteristik a jejich rozložení na území kraje – např. hustota obyvatelstva. Na základě podobností si jej můžeme rozdělit na tři části – na jižní část Beskyd, severní část Jeseníků a střední nížinatou část (vymezenou regiony Ostravska, Poodří, Opavska a Karvinska). V poslední zmíněné oblasti nalezneme jádro kraje – ostravsko-karvinskou aglomeraci. Na jejím území se soustředí velice husté osídlení a ekonomické aktivity. Tato aglomerace je nejen významná v rámci kraje, ale celé České republiky.

Naopak oproti tomu horské části, které nejsou tolik osídlené, představují spíše rekreační a turistické oblasti, v němž převažuje nedostatek pracovních příležitostí. To nutí obyvatele dojíždět za prací nebo odstěhovat se jinam. Celkově je nezaměstnanost tíživým problémem Moravskoslezského kraje a její míra patří k nejvyšším v ČR.

Na severu kraje leží Hrubé Jeseníky s nejvyšším vrcholem Praděd (1 491 m n. m.). Vyskytují se zde četná rašeliniště a útvary vytvořené v období kvartérního zalednění. Dále na jih přecházejí v Nízké Jeseníky, které byly poznamenány erozní činností vodních toků. Taky se zde nacházejí pozůstatky vulkanické činnosti.

Ostravská pánev, Opavská nížina a Moravská brána spolu společně vymezují nížinaté, střední pásmo kraje. Moravskou bránou a Ostravskou pánví protéká nejvýznamnější řeka kraje – Odra. Niva řeky utváří CHKO Poodří. To chrání unikátní ekosystém mokřadů, který zde vznikl díky pravidelným vyléváním Odry z koryta. Do Odry se postupně vlévá řeka Opava, jež odvodňuje Jeseníky, dále Ostravice přitékající z Beskyd, a u hranic s Polskem se setkává s Olší, ta odvádí vodu z Těšínska.

Obě horská pásma působí jako klimatická bariéra. Ovlivňují směr proudění větru. Klima je taky značně ovlivněno lidskou činností. Nížinaté oblasti řadíme do mírně teplé oblasti, ty horské do chladné oblasti.

S počtem 1,2 miliónů obyvatel se Moravskoslezský kraj řadí jako třetí nejlidnatější kraj ČR. Počet obyvatel ale postupně klesá. To je způsobeno jednak celkovou nízkou porodností, ale hlavně migrací obyvatel do jiných částí ČR. Kromě vysokého počtu obyvatel dosahuje Moravskoslezský kraj i vysoké hustoty zalidnění. Ta činí 223 obyvatel na km2. Vyšší hodnoty dosahuje jen hlavní město Praha.

Moravskoslezský kraj je silně urbanizovaný, většina lidí (60 %) žije ve městech nad 20 000 obyvatel. Nejhustěji zalidněnou oblastí je ostravsko-karvinská aglomerace. Opakem jsou potom horské a podhorské oblasti, kde je hustota zalidnění výrazně nižší. Jako příklad nám poslouží Havířov s hustotou 1005 obyvatel/km2, a oproti tomu Rýmařov, který leží v Jeseníkách s hustotou 47 obyvatel/km2.

Národnostní složení obyvatelstva je také pestré. Nejpočetnější zastoupení mají menšiny z přilehajících států – Slováci a Poláci. Zvláštností je potom menšina Korejců, která žije hlavně ve Frýdku-Místku.

Kraj patří k nejprůmyslovějším oblastem ČR i střední Evropy. Od středověku se zde těží nerosty. Zpracování železné rudy nabylo na významnosti v 19. století. Kdy tradiční palivo – dřevěné uhlí, bylo postupně nahrazeno kvalitním koksem z černého uhlí. Sloje černého uhlí se nalézají v ostravsko-karvinské pánvi. Toto území je dodnes nejvíce poznamenáno těžbou i průmyslovou výrobou. Těžbou uhlí se zabývá společnost OKD (Ostravsko-karvinské doly).

K nejvýznamnějším odvětvím v průmyslu patří stále zpracování železné rudy, dále strojírenství, výroba dopravních prostředků a chemický průmysl. Největší společností jsou Třinecké železárny – Moravia Steel, pod kterou patří část výroby ve Vítkovicích a v Bohumíně, a Arcelor Mittal, součástí téhle nadnárodní společnosti je i Ostravská Nová Huť. Dopravní prostředky vyrábí kopřivnická Tatra, ta se zaměřuje na nákladní automobily, a dále jihokorejská Hyundai v Nošovicích u Frýdku-Místku. Dalším oborem s dlouhou tradicí je chemický průmysl, mezi významné podniky patří výroba čistících prostředků Bochemie Bohumín, výroba léčiv Teva Opava a Walmark, produkující potravinové doplňky. Z dříve rozšířeného textilního průmyslu zbyla výroba lan v Bolaticích u Opavy, a kloboučnictví Tonak v Novém Jičíně.

Z Moravskoslezského kraje také pocházejí í známé potravinářské značky např. sušenkárna Opavia-Lu a mrazírna Nowaco, obě firmy sídlí v Opavě. Nebo mlékárna Kunín s výrobnou v Ostravě. V Krnově se vyrábí Kofola, minerální voda Ondrášovka se stáčí v Moravském Berouně. K nejznámějším pivovarům patří nošovický Radegast a ostravský Ostravar.

Ze zemědělské produkce zde převažuje pěstování řepky (na Osoblažsku, oblast Slezské nížiny), brambor (Novojičínsko, Opavsko) a pšenice. V podhorských a horských oblastech převažují pole s pícninami. Významný je chov prasat a skotu na Opavsku. Útlum zaznamenal dříve rozvinutý chov ryb, vodní drůbeže a ovcí.

Dnešní problémy kraje jsou spojeny s industriálním charakterem regionu. Masivní průmyslová výroba byla bezohledná k životnímu prostředí. Způsobila znečištění přírody – půdy, vod a především ovzduší. To pociťují především obyvatelé jádrové oblasti. Dalším velkým zásahem do přírody je hlubinná těžba černého uhlí. Při ní se může poddolovaná část krajiny propadnout. Největším zásahem do krajiny při těžbě je bezesporu vybudování bolu. V důsledku těžby vznikají také další antropogenní tvary, např. haldy, které slouží jako úložiště hlušiny.

Dalším výrazným problémem je i vysoká míra nezaměstnanosti, ta souvisí s deindustrializací kraje. Jak nezaměstnanost, tak i neatraktivita průmyslového kraje jsou jedním z hlavních důvodů, proč se lidé odstěhovávají pryč z regionu.