Dobývání ložisek nerostů a ochrana životního prostředí

Bc. Ing. Jiří Radosta

Master's thesis

Mining of mineral measures and environmental protection

Abstract:

Dnešní zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů není horním zákonem, ale jen jeho jakýmsi torzem. Skutečným horním zákonem je to, co dnes označujeme jako tzv. horní právo, tedy zákony č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických a o českém geologickém ústavu, ve znění pozdějších předpisů. Úkolem je podle mne tyto zákony dostat do jednoho skutečného horního zákona, ale v současné době při rozložení politických sil to bude velice obtížné. Nový horní zákon, by měl být koncipován tak, aby vyjadřoval také i určitou společenskou podporu báňského podnikání, při respektování povinnosti dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrany přírodního bohatství. V oblasti horního práva se střetává tolik protichůdných zájmů, že nalézt kompromis není často možné, domnívám se, že to není neschopností státní správy, ale prostě tím, že průnik množin těchto zájmů neexistuje. Už při schvalování té nejdůležitější, a zatím jediné podstatné novelizaci horního práva, zákonem č. 541/1991 Sb., kdy toto právo bylo formulováno za bývalého režimu, přizpůsobováno polistopadovým změnám roku 1989 byla jednoznačně vyslovena nutnost nového horního zákona. Což se do dnešního dne nestalo, takže popravdě musíme přiznat, že naše horní právo bylo spíše a pouze v detailech, opakovaně zas a znovu novelizováno. Na vládní návrhy těchto novel se pak v parlamentu nabalily různé a různě motivované, tak jak je tomu i v jiných odvětvích, často chaotické bezkoncepční pozměňovací návrhy. Asi nebylo v silách státní správy, a možná je to i její neschopnost důsledně vysvětlit jejich rizika někdy i přímo škodlivost. Dle mého názoru, vycházejícího z toho, že od převratných společenských změn, tím myslím především rok 1989, poté rozpad federativního státu, vstup do Evropské Unie se nenašla společenská vůle a nutnost řešit koncepčně tzv. horní právo, ať už z objektivních či subjektivních příčin a vzhledem ke stavu dnešní legislativy se domnívám, že jedno z řešení by bylo vrátit se ke kořenům hornictví na našem území. Mám na mysli obecný horní zákon z roku 1854, který na našem území platit s různými změnami a doplňky až do roku 1956 a podrobit je optikou legislativy srovnatelných států Evropské Unie. Jeden problém už může nastat při přípravě nového horního zákona, a to jak nastavit přechodná ustanovení takovéhoto potencionálního nového horního zákona. Logika samozřejmě velí, že nový zákon by měl platit jen pro nová ložiska, ale těch už mnoho objeveno nebude, tzn. jaká je tedy optimální lhůta pro přechod všech existujících dolů a těžeben na tento případně nový režim? Šest měsíců, rok nebo deset let? Opravdu nelze jednoznačně tuto lhůtu stanovit, ale mohlo by dojít k zneužití tohoto momentu k odhození řady nerentabilních provozů a následku jejich činností na stát. Vždy je problematické vstupovat již do nabytých práv a vydaných oprávnění k těžbě. Druhým problémem je otázka, zda i do budoucna máme setrvat na principu vyhrazených a nevyhrazených nerostů, na tradičním principu výhradních ložisek ve vlastnictví státu a ostatních ložisek, které jsou součástí pozemku. Prostě toto dělení je již přežité a není tím nejjednodušším prostředkem. Uvedu příklad: v současné době jakékoliv chudé, extrémně sirnaté ložisko hnědého uhlí jen proto, že je ložiskem vyhrazeného nerostu, bude ložiskem výhradně ve vl

Abstract:

astnictví státu, případně s těmi určitými privilegii. Zatímco, co nově objevené ložisko štěrkopísku regionálně rozsáhlé, nacházející se v mankovní oblasti, kde široko daleko štěrkopísek nebude a bude v této oblasti nutnost výstavby dálnice, bude se dovážet z daleka, tak toto ložisko dnes nikdy privilegium veřejného zájmu nedostane. Měl by se najít takový princip, aby ložiska jakéhokoliv nerostu nemohla být ze zákona automaticky ložisky ve veřejném zájmu, ale tento veřejný zájem se hledal v jakémsi procesu pro každé ložisko individuálně. Zcela jednoznačně stanovit zákonem přechod vlastnických práv u vyhrazených nerostů, kdy přechází vlastnické právo státu na těžební společnost. Protože se domnívám, že současná právní úprava je s ohledem na zcela nedostatečnou výši úhrad za vydobyté nerosty přinejmenším velmi sporná. Stát přenechává své nerostné bohatství soukromím osobám, které z něj výrazně profitují, aniž by z jejich strany docházelo adekvátní kompenzaci, kterou by stát hospodárně investoval do zajišťování či likvidace starých důlních děl (v případě, že by tato povinnost z jakýkoliv příčin přešla na něho), rekultivaci a revitalizaci oblasti ovlivněné těžbou. Dalším problémem je fenomén potřebného zjednodušení některých správních řízení. Zejména jde o rozhodování v dohodách více úřadů, které může být často velice zdlouhavé a nepřehledné při neústupném hájení svých svěřených zájmů, zejména zájmů ochrany životního prostředí. Obecně by měl platit princip liberálnosti v přístupu k rozhodování, ovšem vykoupený zvýšenou vykazovací povinností podnikatele, tedy nezakazovat, nekomplikovat, nezdržovat ale stanovovat transparentně, možná i velice přísné podmínky jejich dodržování, pak kvalitně kontrolovat a nedostatky tvrdě sankcionovat.

Abstract:

The subject Mining mineral resources and its preservation on the environment, announced by The Law of Environment and Real Property Law Department, Faculty of Law, Masaryk University, I elaborated in relation with valid legislation within 28 Feb. 2006. The subject is very close to me because I am a graduate from Mining-Geological Faculty, Technical University of Ostrava. I included my practical knowledge from the area of mining mineral resources as well as my theoretical knowledge from the area of law. I gained this knowledge through my studies at this faculty. I was supervised by experienced teachers in the fields of civil law, administrative law, law of real property and environment law. I would like to thank Doc. JUDr. I. Průchová, CSc., JUDr. J. Dudová, Ph.D., JUDr. I. Jančářová, Dr. and especially Doc. JUDr. Ing. M. Pekárek, CSc. who enriched me as my consultant with his knowledge, experience and advice. In the introductory part of my thesis I focused on the world attitude to consuming mineral resources that have considerable influence on social development, economic sphere and also world ecology. Maintainable development is a widely accepted conception in relation with mineral resources that provides satisfaction of current generation needs, with no concessions, with reference to future generations and satisfying their own needs. The present state of the Czech legal regulation, called Mining law, that is determined by the time of its formation in 1988, means a big disadvantage for those who want to defend environmental interests and interests of involved inhabitants from mining companies interests. In the third chapter I deal with environmental requirements on mining mineral resources, especially those set by the government of the Czech republic, specifically the resolution n. 235 from 17 March 2004 that concerns State environmental policy. Only the time will show to what extent the requirements can be accomplished. These set targets and their accomplishment will be evaluated by future generations. We all agree with the neccessity to support accomplishing all the set targets. The position of Mining law in the system of the law of the Czech republic has always been a self-contained but not independent area of law as it concerns its inclusion to civil law. In the sixth chapter I tried to explain the meanings of basic terms of mining law, e.g. minerals, deposits of minerals, mineral resources, mining areas, protected deposit areas and mining organisations. Another part of my thesis focuses on reserves of sole deposits and their charge-offs. Here I see a weakness in the mining law. A deposit that we for some reason don't want to mine should be protected and saved for future generations. We shouldn't make decisions about it at present . One of the most importanat processes during mining is judging its impact on the environment. Mining is surely a human activity that has a strong influence on the whole planet, the environment as well as human health. That's why environmentalists and general public focus their attention on mining. To ensure the most considerate way of mining, a process EIA (environmental impact assessment) has been used. In the next chaptures I deal with environment protection in relation with mining, disposing of mine machinery and mines, and especially with protection of air, water, rock, soil, organisms, ecosystems and energy. I focus on mining in natural reserves and its stats in the next part of my work. My conclusion is that our society should very carefully consider a reduction of mining in extra protected areas and also motivate mining companies to be more considerate and use safer methods of mining, including a comlpete cancelling of mining in some areas. Another part of my thesis deals with mine gases and methane in relation with air protection and their use in industrial production. In the final part I tried to outline how to modify the legislation of Mining law, especially in relation with t

Abstract:

he environment. How successful I was must judge those who will evaluate this diploma thesis.

Keywords

nerosty, dobývání nerostů, životní prostředí, ochrana životního prostředí

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 7. 4. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 2. 5. 2006
• Supervisor: doc. JUDr. Ing. Milan Pekárek, CSc.

Masaryk University

Faculty of Law

Master programme / field:
Law and Legal Science / Law