Kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.

Bc. Markéta DOLEJŠOVÁ

Diplomová práce

Quality of life of seniors hospitalized in long-term care.

Anotace:

Základní teoretická východiska Dle demografického vývoje se prodlužuje střední i maximální délka života. Celosvětová populace tak stále větší část dospělého života prožívá ve stáří. Tento jev je nezvratný a proto přináší zásadní změny do celosvětové péče o seniory, a je proto třeba všímat si kvality péče o ně. Senioři jsou nezastupitelnou a stále větší částí populace, tvoří různorodou skupinu s individuálními potřebami, prioritami a přáními ve zdraví i nemoci. Právě polymorbidita seniorských pacientů je mnohdy důvodem pro dlouhodobou hospitalizaci. Pro tyto účely jsou v dnešní době stále více budovaná lůžka v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN). Ty jsou podle zákona definovány jako odborné léčebné ústavy, a je v nich poskytována péče pacientům, jejichž zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit, a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje. Kvalita života seniorů a kvalita péče v těchto zařízeních jsou tak hlavním ukazatelem současného stavu dlouhodobé péče. Cíle práce: 1) Zjistit, jaká je kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Výzkumné otázky: 1) Jak hospitalizace seniorů v léčebnách pro dlouhodobě nemocné ovlivňuje jejich subjektivně vnímanou kvalitu života? 2) V jakých oblastech pociťují senioři hospitalizovaní v léčebně pro dlouhodobě nemocné rozdíl kvality života mezi léčebnou a domácím prostředím? 3) Jak jsou senioři v léčebnách pro dlouhodobě nemocné spokojeni s kvalitou péče? 4) V jakých oblastech by všeobecná sestra měla zlepšit poskytovanou péči, v rámci zvýšení kvality života seniorů v léčebnách dlouhodobě nemocných? Použité metody: Pro empirickou část diplomové práce byla využita metoda kvalitativní analýzy sebraných dat. Dané výzkumné šetření bylo uskutečněno formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru s klienty-seniory hospitalizovanými v léčebnách dlouhodobě nemocných. Návod rozhovoru byl vytvořen na základě modelu kvality života QOL Research Unit univerzity v Torontu. Je rozdělen do tří kategorií- existence, sounáležitost a adaptabilita. Přepisy rozhovorů jsou přílohou práce na CD. Výsledky výzkumu jsou pro názornost vytvořeny v myšlenkových mapách programu XMind. Součásti práce jsou i komentáře jednotlivých map s doslovnými vybranými citacemi respondentů. Výsledky: Z analýzy získaných informací prostřednictvím hloubkového rozhovoru vyplývají faktory, které se vyznačují značnou mírou subjektivity a logickou úrovní individuality. Výsledky zaměřené na zkoumání dimenzí kvality života u seniorů, se víceméně shodují se základním dělením dle odborné literatury. Přinášejí však hlubší pohled na ně, a vnáší do těchto dimenzí subjektivní názory, přání a hodnocení očima seniora, který se ocitl v neznámém prostředí LDN. Velkou měrou se zde prokázal pozitivní vliv všeobecných sester na pacienty, který často ovlivňuje spokojenost seniorů ve zdravotnickém zařízení. Oblast komunikačních dovedností zdravotníků byla ale často zmiňovaná jako chybějící či spíše nedostatečná. Za opomíjené se ukázaly být také oblasti volného času seniorů, adaptace seniorů na režim LDN a společenské izolace. Závěr: Dlouhodobá péče se díky demografickému vývoji stává nejrychleji se rozvíjejícím druhem péče. Důraz na kvalitu života hospitalizovaných seniorů, jako jejích největších spotřebitelů, proto má být samozřejmostí pro každé zdravotnické či sociální zařízení. Přínosem diplomové práce je podrobné zmapování problematiky kvality života v zařízeních LDN, upozornění na nedostatky péče či opomíjené oblasti kvality života.

Abstract:

The basic theoretical basis: According to demographic development the average and maximum lifespan prolongs. Therefore global population spends a bigger part of adulthood in their old age. This phenomenon is irreversible and brings significant changes into global geriatric nursing and we need to take note of the care that is provided to old patients. The seniors form an irreplaceable and a more and more considerable part of population, they create a varied group with individual needs, priorities and demands in sickness as in health. It is the very polymorbidity of senior patients which is often the reason for a long-term hospitalization. Nowadays, for these purposes more and more beds are built in long-term care facilities (LTCF) which are officially defined as specialized medical institutions which provide care to patients whose health states cannot be substantially improved by any medical treatment as they worsen without a continuous care. The life quality of seniors and the quality of the provided care in these facilities are the main long-term care level indicators. The goals of the thesis: 1) Ascertain the life quality of seniors hospitalized in long-term care institutions. The research questions: 1) How does the hospitalization of seniors in LTCF influence their subjectively perceived quality of life? 2) In which areas do seniors hospitalized in LTCF feel the difference of life quality in LTCF and at home? 3) How are the patients in LTCF satisfied with the quality of health care? 4) Within the rise of seniors' life quality in LTCF, in which areas should the nurse improve the provided care? Methods employed: For the empirical part of the thesis the qualitative analysis of gathered data method was used. The data accumulation was implemented by semi-structured interviews with clients-patients hospitalized in LTCF. The instructions for the interviews were adopted from a QOL Research Unit life quality model of the university in Toronto. This model emphasizes the individual's relations towards the surroundings and the possibilities of maintaining and improving skills. It is divided into 3 categories - existence, togetherness and adaptability. Interview transcriptions create a part of the thesis on an enclosed CD. For illustrative purposes, the results of the research were transformed into mind maps using the XMind software. There are also annotations with respondents' quotations concerning individual map as a part of the thesis. The results: The analysis of in-depth interview gathered information brought several factors which are highly subjective and have a logical level of individuality. The results concerning the research of the seniors' life quality dimensions are more or less in agreement with the basic division found in professional literature. However, they bring a further view on these dimensions and introduce subjective opinions, wishes and evaluation of seniors who found themselves in unknown environment of LTCF. The positive influence of nurses, which often impact the satisfaction of seniors in a medical institution, proved its importance. However, it was the area of communication skills of medical staff which was mentioned as lacking or insufficient. Also the fields of free time activities, seniors' adaptation in LTCF and social isolation were found to be neglected. Conclusion: The long-term care becomes, thanks to demographic development, the most rapidly evolving kind of health care. The emphasis on life quality of hospitalized seniors, as their biggest consumers, should be a matter of course for every medical and social facility. The contribution of the thesis is in detailed mapping of the issue of life quality in LTCF, warning against lack in health care and the neglected fields of life quality.

Klíčová slova

Dlouhodobá péče, Kvalita života, Léčebna dlouhodobě nemocných, Senior, Stáří

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 5. 2013

Zveřejnit od: 20. 5. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech