Funkční vazby občanského práva hmotného a procesního

Mgr. Petr Lavický, Ph.D.

Doctoral thesis

Functional Attachments of Substantive and Procedural Law

Abstract:

1. Disertační práce se zabývá funkčními vazbami občanského práva hmotného a civilního práva procesního. Jejich vzájemný vztah je vztahem systémovým, tj. vztahem dvou systémů tvořících samostatná právní odvětví. Ohledně systémového vztahu civilního práva procesního a občanského práva hmotného vychází práce z názoru, že jejich vzájemný poměr je rovnocenný; civilněprocesní právo není nadřazeno právu hmotnému a vice versa. Právo hmotné i procesní jsou spjaty funkčními vazbami. Funkční vazby mezi občanským právem hmotným a občanským právem procesním spočívají v tom, že obě odvětví na sebe vzájemně cíleně působí, přičemž o konkrétní podobě tohoto působení rozhodují systémy oba. Procesní právo slouží ochraně subjektivního hmotného práva. Struktura a funkce procesního práva, tj. ochranná funkce, je ovlivňována povahou práva, jež je předmětem ochrany. 2. Základním účelem funkcionálního propojení občanského práva hmotného a procesního je zajištění přístupné, spravedlivé, rychlé a účinné ochrany subjektivních hmotných práv a oprávněných zájmů. Funkce občanského práva hmotného i občanského práva procesního musí být uzpůsobeny tak, aby umožňovaly dosažení tohoto účelu. Účelem je přitom chránit skutečné a nikoliv fiktivní subjektivní hmotné právo. 3. Zkoumání funkčních vazeb občanského práva hmotného a procesního se nemůže omezit pouze na tyto dva subsystémy samotné. Takto izolovaný přístup by popíral povahu práva jako společenského normativního systému, jehož posláním je regulovat chování lidí jako členů společnosti. Stav společnosti a její vývoj si vždy vyžaduje určitou podobu právní regulace. Občanské právo hmotné musí reagovat na změny, k nimž ve společnosti dochází. Vzhledem k tomu, že civilní právo procesní by se mělo – má-li náležitě plnit svou ochrannou funkci – přizpůsobovat právním vztahům, jimž poskytuje ochranu, tj. občanskoprávním vztahům, promítnou se zprostředkovaně společenské změny i do civilního procesu. Vedle této zprostředkované interakce společenských poměrů a občanského soudního řízení existuje v určitých situacích mezi stavem společnosti a podobou civilního procesu přímý vztah. 4. Fakt, že civilní právo procesní musí reagovat na regulaci hmotněprávních vztahů, jimž poskytuje ochranu, jakož i skutečnost, že hmotněprávní ani procesní pravidla neexistují ve společenském vakuu, se logicky promítá i do systematiky předkládané práce. 5. Výchozím momentem, od něhož je nutno začít jakékoliv zkoumání funkčních vazeb občanského práva hmotného a procesního, je stav společnosti a tendence jejího dalšího vývoje. Práce se proto nejprve zabývá v kapitole 2 proměnami, jež společnost za posledních dvě stě let prodělala. Tato analýza zahrnuje jak přerod tradiční společnosti ve společnost moderní, tak i zrod a vývoj modernity, její jednotlivé fáze, současné pronikavé změny a předpoklady další geneze. Partie podávající sociologický rozbor uvedených otázek je dle našeho názoru pro celou práci nepostradatelná a klíčová: bez pochopení minulého, současného a budoucího stavu společnosti nelze beze zbytku pochopit ani to, jaké funkce by mělo plnit občanské právo hmotné, jaké občanské právo procesní, a jaká by měla být konkrétní a reálná podoba jejich vzájemné interakce, aby ochrana subjektivních práv a právem chráněných zájmů byla přístupná, spravedlivá, rychlá a účinná. 6. Na tomto sociologickém základě si práce všímá v kapitole 3 otázek souvisejících se žádoucí podobou občanského práva hmotného ve společnosti sítí, tedy v takovém uspořádání společnosti, které vystřídalo organizovanou modernitu a jež je užíváno k popisu

Abstract:

struktury společnosti dnešních dní. Tato kapitola na straně jedné vychází ze sociologických výkladů, na straně druhé – v souladu s tezí, podle níž se procesní právo přizpůsobuje předmětu své ochrany – sama představuje východisko pro kapitoly 4, 5 a 6, jež se týkají vývojových tendencí civilního práva procesního a podrobné deskripce funkčních vazeb, jimiž jsou občanské právo hmotné a civilní právo procesní propojeny; funkční vazby jsou zde přitom analyzovány jednak obecně a jednak samostatně u sporného a nesporného řízení, neboť poměr hmotného práva k oběma uvedeným druhům nalézacího řízení vykazuje natolik podstatné okolnosti, že je nelze přehlížet. V těchto kapitolách se promítají sociologická a hmotněprávní východiska z předchozích kapitol, jakož i evropské a světové trendy, jež v oblasti občanského práva hmotného a procesního v současnosti působí. 7. Již bylo řečeno, že primárním účelem civilního procesu je poskytování spravedlivé ochrany ohroženým nebo porušeným subjektivním soukromým právům a oprávněným zájmům. Funkční vazby, jež mezi hmotným a procesním právem existují, musí usilovat o vytvoření maximálních předpokladů pro dosažení tohoto stavu. Kapitola 7 se proto zabývá problematikou spravedlnosti rozhodnutí a spravedlnosti procesu, jenž mu předchází; rozebírají se jak hlediska věcné spravedlnosti rozhodování, tak i hlediska procesní, tj. především přístupnost, rovnost zbraní a rychlost ochrany, jakož i vzájemný vztah materiální a procesní spravedlnosti. 8. V jistém smyslu vyústěním celé práce je kapitola 8, v rámci níž se syntetizují poznatky získané v předchozích kapitolách a ústí v úvahy o žádoucí podobě civilního řízení soudního pro společnost dnešních dní. Práci zakončuje závěrečné shrnutí v kapitole 9, jakož i seznamy literatury a judikatury.

Abstract:

1. The study deals with functional attachments between substantive law and procedural law, or more precisely, with functional attachments between civil law and law of civil procedure. Both formentioned areas of law are equivalent subsystems of law; it cannot be said that one of them is more important than the other one. Law of civil procedure alone would not have any reasonable sense without substantive law and – from the opposite side – substantive law could not regulary fulfill its functions without protective role of procedural law. 2. Law of civil procedure, as well as private law, are designed to influence everyday life of natural persons and legal entities (legal persons). It means that they operate in society and so they must try to satisfy its needs. From the days of the dawn of modern law on the beginning of the nineteenth century our society went through a lot of changes. The traditional society was replaced by modern society. This kind of society is not monolithic, but can be divided into certain periods. First phase was so called limited-liberal modernity; word limited means that rights and freedoms were given only to a close group of people, while majority of them was excluded. The next phase of modernity – so called organized modernity – tried to remove this problem; the way, how to connect excluded people into society, was found in creting formal organizations. Crisis of organized modernity nowdays led us to the net-society, for which is typical that it operates on basic principles of binary logic: everyone has to assimilate to requirements of this society (principle of inclusion) or will be excluded. There are another changes: states are not so powerful as they were in previous periods of modernity; the real power in society is now holded mainly by transnational business companies. In connection with this fact it is obvious that the principle of freedom of contract does not work properly: those, who have power, have much greater possibility to satisfy their needs and interests than the other contracting parties. Private law and law of civil procedure have to react on this changes. Ways, how they can do that, are closely described in this book (for substantive law in chapter 3, for procedural law in chapter 4). 3. Law of civil procedure reacts on changes in society basicly in two ways: the first is direct, the second is inderect. Direct reaction on social changes means that law of civil procedure is influenced by dominant paradigms, by technological development, by European or world-wide development of law etc. For example, technical inventions are very useful in improving communication between parties and judge, or in making possible better and more reliable factual findings (eg. testing DNA in paternity disputies). Inderect reaction is more usuall: social development needs certain shape of substantive law. Taking into account that procedural law must be adapted to legal relations, which are subject-matter of its protective function, the changes in private law (which have social background) give rise to changes in law of civil procedure. 4. It is always necessary to bear in mind that the primary function of law of civil procedure consists in protection of endangered or breached rights. This protection may be granted only to real rights, that means to rights, which are not only fictious. Protection must be accesible, fair, quick, effective and as much inexpensive as possible. In our opinion the requirement of fairness of protection has not only a procedural aspect (i. e. the right to a fair trial secured mainly by art. 6 of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms), but also means that the judgement itself must be equitable; it is not possible to make differences between equitable and legal solution of the dispute. The secondary function of law of civil procedure consits in increasing legal security in society. By applying substantive law written in books courts often ha

Abstract:

ve to create new rules; it means that we can found in judgements the law, which really applies in society, e. g. so called law in action. This secondary function is characteristic above all for desion-making by highest courts. It is true to say that even those courts have to protect rights of individuals; increasing of legal security is nothing but derivative function. 5. The Czech law of civil procedure needs to undergo many changes in next few year. Theese changes are necessary not only because of the social development, but also because of the recodification of substantive private law and because of the more and more rapid process of convergency of private law and law of civil procedure in whole Europe. We need to attempt to use alternative disputies resolution much more frequently than nowdays; the same is true for amicable settlement of disputies by a court. We need to change rules concerning diferentiation of jurisdiction between civil and administrative courts as well as rules on subject-matter venue in civil proceedings. Proceedings in the first instance must be more diferentiate (for example small claims disputies). It is also necessary to restrict quashing decisions of courts of appeal and to put some elements of revision into decision-making of Supreme court of the Czech republic (mainly introduce the possibility to replace the decision of the appelate court). There are a lot of other things needing a change. However, it is important to keep in mind that legal regulation is only a precondition for granting of accesible, fair, quick, effective and as much inexpensive as possible protection of endangered or breached rights; it is therefore the basic mission for each judge to make an effort to grant of such protection in every single case. Without that effort is even the best legal regulation useles.

Keywords

občanské právo hmotné, občanské právo procesní, funkční vazby, sociologie práva, tradiční společnost, omezeně liberální společnost, společnost sítí, řízení v prvním stupni, opravné prostředky, materiální vedení sporu, koncentrace, odvolání, dovolání

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 10. 1. 2007

Thesis defence

• Date of defence: 29. 5. 2007
• Supervisor: prof. JUDr. Jan Hurdík, DrSc.
• Reader: JUDr. Jiří Spáčil, CSc., doc. JUDr. Jaruška Stavinohová, CSc.

Masaryk University

Faculty of Law

Doctoral programme / field:
Theoretical Legal Sciences / Civil Law