Kvalita života u pacientů po cévní mozkové příhodě

Mgr. Marcela DĄBROWSKÁ, DiS.

Disertační práce

Quality of life in post-stroke patients

Anotace:

Úvod: Následky cévní mozkové příhody (CMP) mají významný dopad na soběstačnost a kvalitu života. Rehabilitace založená na virtuální realitě (VR) má potenciál tyto modality ovlivnit, nejsou však dosud dostupné informace o načasování, objemu a intenzitě. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit vliv konvenční rehabilitace kombinované s VR na oblast soběstačnosti a kvality života pacientů po CMP. Metodika: Do randomizované kontrolované studie byli zařazeni pacienti přijati k rehabilitaci v Rehabilitačním sanatoriu ?6 měsíců po CMP v povodí a. cerebri media, v období od listopadu 2022 do března 2023. Celkem bylo do studie zařazeno 75 pacientů, studii dokončilo 50 pacientů (průměrný věk 61,2 ? 9,0 let, doba od CMP 114,3 ? 39,4), kteří byli rozděleni do dvou skupin. Experimentální skupina zahrnovala 25 pacientů (průměrný věk 59,4 ? 8,9 let, doba od CMP 111,2 ? 44,6) podstupující konvenční rehabilitaci + cvičení ve virtuální realitě. Kontrolní skupina zahrnovala 25 pacientů (průměrný věk 63,0 ? 8,8 let, doba od CMP 117,4 ? 31,1) podstupující konvenční rehabilitaci. Intervence spočívala ve VR v objemu (20 minut denně, 60 minut týdně, celkem 270 minut terapie). Primárním sledovaným výstupem byl výsledek dotazníku WHO-Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS 2) po 4 týdnech, sekundární výstupy zahrnovaly výsledky dotazníků Barthel Index (BI), Extended Barthel Index (ZBI) a Berg Balance Scale (BBS) hodnocené v období před zahájením rehabilitace (T0), po dokončení intervence (T1) a po 4 týdnech od ukončení rehabilitace následné hodnocení (T2). Výsledky: Při srovnání mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl ve výsledném skóre testů WHODAS 2, BI, EBI a (p < 0,05). v rámci experimentální skupiny byl prokázán statisticky významný rozdíl ve skóre testů WHODAS 2, BI, EBI a BBS (p < 0,05). Závěr: Konvenční terapie v kombinaci s VR má pozitivní vliv na kvalitu života a soběstačnost u experimentální skupiny pacientů. VR se jeví jako vhodný nástroj pro doplnění a modifikaci rehabilitace u pacientů po CMP.

Abstract:

Introduction: The consequences of stroke (stroke) have a significant impact on self-sufficiency and quality of life. Virtual reality (VR)-based rehabilitation has the potential to impact these modalities, but information on timing, volume and intensity is not yet available. Aim: The aim of this study was to evaluate the impact of conventional rehabilitation combined with VR on the domains of self-sufficiency and quality of life in patients after stroke. Methods: Patients admitted for rehabilitation in a rehabilitation sanatorium ?6 months after stroke in the a. cerebri media basin, between November 2022 and March 2023, were included in this randomized controlled trial. a total of 75 patients were enrolled in the study, and 50 patients (mean age 61.2 ? 9.0 years, time since CMP 114.3 ? 39.4) completed the study and were divided into two groups. The experimental group included 25 patients (mean age 59.4 ? 8.9 years, time since CMP 111.2 ? 44.6) undergoing conventional rehabilitation + virtual reality exercise. The control group included 25 patients (mean age 63.0 ? 8.8 years, time since CMP 117.4 ? 31.1) undergoing conventional rehabilitation. The intervention consisted of VR in volume (20 minutes per day, 60 minutes per week, for a total of 270 minutes of therapy). The primary outcome of interest was the WHO-Disability Assessment Schedule 2.0 (WHODAS 2) questionnaire score at 4 weeks, and secondary outcomes included the Barthel Index (BI), Extended Barthel Index (ZBI), and Berg Balance Scale (BBS) questionnaires assessed at pre-rehabilitation (T0), post-intervention (T1), and 4-week post-rehabilitation follow-up (T2). Results: When comparing between groups, there was no statistically significant difference in the WHODAS 2, BI, EBI and BBS test scores (p < 0.05). Within the experimental group, there was a statistically significant difference in the WHODAS 2, BI, EBI and BBS test scores (p < 0.05). Conclusion: conventional therapy combined with VR has a positive effect on quality of life and self-sufficiency in the experimental group. VR appears to be a suitable tool to complement and modify rehabilitation in patients after stroke.

Klíčová slova

virtuální realita, Oculus Quest 2, cévní mozková příhoda, kvalita života, soběstačnost, aktivity denního života

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 9. 2023

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA, doc. MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie / Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie