Realizace práva na zaměstnání v České republice

JUDr. Michal Hocko, Ph.D.

Doctoral thesis

Exercise of the Right to Employment in the Czech Republic

Abstract:

Tématem disertaní práce je problematika realizace práva na zamstnání v právním ádu eské republiky. V souasné dob se jedná o jedno z nejaktuálnjších témat, nebo otázka zamstnanosti je nejen stžejní z hlediska ekonomického, ale také z hlediska sociálního. Tuto skutenost také dokresluje fakt, že za dobu existence Evropského spoleenství se otázka zamstnanosti dostala z pvodní, spíše druhotné role, do stedu pozornosti. Dležitou reálií pro volbu tohoto téma disertaní práce byla také skutenost, že do dnešní doby nebyla otázka zamstnanosti, resp. nastavení sociáln-politického prostedí pro realizaci práva na zamstnání, vyešena natolik uspokojiv, aby byla z dlouhodobjšího hlediska pln funkní a na základ zptné vazby také náležit efektivní. Právní úprava realizace práva na zamstnání patí zcela nepochybn k zásadním a klíovým otázkám dotýkajícím se vtšiny práceschopné populace, piemž je jedno, jedná-li se o zamstnance nebo zamstnavatele. Jedná se o aktuální problematiku a navíc také o problematiku velice obsáhlou a složitou. Souasn je poteba konstatovat, že v prbhu posledních patnácti let došlo k výraznému posunu v nazírání na úlohu práva na práci (práva na zamstnání) ve spolenosti a jeho celkového pojetí. Navíc jsme v dnešní dob pímými svdky posunu úlohy státu pi zabezpeování pomoci fyzickým osobám realizovat jejich právo na ekonomickou aktivitu (a již ve form závislé práce nebo podnikatelské innosti) a pi ztrát zamstnání. Podstatnou kvalitativní charakteristikou, spjatou s existencí tržního prostedí a právem na zamstnání, je setrvalý projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu pevisu poptávky po práci, tj. existence permanentní nezamstnanosti. Nezamstnanost není samozejm považována za vážný ekonomický ani sociální problém, pokud se nestává masovou. Obvykle se totiž vychází z faktu, že samotná existence nezamstnanosti je vlastn pirozeným fenoménem a atributem svobodné spolenosti, založené na tržních interakcích a pluralitních formách demokracie. Dopady neefektivní možnosti uplatnit právo na zamstnání nemusí mít pouze ekonomický, popípad sociální dopad, ale mohou mít na konkrétního jedince také dopad psychologicko-zdravotní. Všechny tyto kauzality jsou samozejm v disertaní práci podrobn rozebrány. Obsah disertaní práce lze stratifikovat do pti nosných ástí : 1. V první ásti dochází k definování a následné komparaci práva na práci a práva na zamstnání. Tato kapitola je také doplnna o zmapování zakotvení tchto práv v mezinárodních dokumentech, vetn historické geneze tchto práv (resp. práva na práci). 2. V druhé ásti disertaní práce si kladu za cíl piblížit provázanost fenoménu nezamstnanosti s právem na zamstnání. Sama povaha nezamstnanosti není jednorozmrná, a proto se v píslušných ástech této práce snažím vysvtlit ekonomické pístupy a základní stratifikace nezamstnanosti. K problematice nezamstnanosti taktéž pistupuji z hlediska historického, sociáln-psychologického a samozejm i ekonomického. 3. Tetí ást této práce je vnována aspektm reglementace zamstnanosti na úrovni Evropského spoleenství. Tento faktor je s ohledem na vstup eské republiky do evropských struktur o to více aktuální, což byl také jeden z dvod pro nezbytnost zaazení této materie do disertaní práce. 4. Pedposlední ást disertaní práce pojednává o státní politice zamstnanosti, kterou je poteba považovat za jednu z nejvýznamnjších souástí sociální politiky státu a také jeden ze základních prvk hospodáské strategie každé vysplé zem. 5. V poslední (nejrozsáhlejší) ásti disertaní práce vymezuji konkrétní právní nástroje a procedurální postupy pi realizaci práva na zamstnání v právní úprav eské republiky. Ad 1) Právo na práci, právo na zamstn

Abstract:

ání a jejich vzájemný vztah : Triáda práv, a to právo na práci, právo na zamstnání a právo na svobodnou volbu povolání, pedstavuje jeden ze základ sociálních práv, se kterými se lze v dnešní dob setkat v právních ádech vtšiny demokratických stát. Všechna výše uvedená práva mají urité spolené znaky, ale souasn pedstavují rzné roviny jednoho a téhož problému, kterým je právo lovka na uplatnní jeho tvoivých schopností. Právo na práci je teba chápat jako subjektivní právo každé fyzické osoby na uplatnní vlastních schopností jak v pracovním, tak také podnikatelském procesu, prostednictvím využití pracovní síly jakožto výslednice fyzických, intelektuálních a charakterových vlastností. V literatue se právo na práci asto zamuje s právem na zamstnání, popípad se používá promiscue. Vzhledem ke skutenosti, že právo na práci zahrnuje v širším smyslu právo každé fyzické osoby uplatnit svou tvrí aktivitu všemi smry, tedy jak v pracovnprávních vztazích, tak také i ve vztazích vznikajících v soukromém podnikání, právo na práci v užším pojetí bývá definováno toliko ve vztahu k závislé (námezdní) práci a nikoliv již k dalším možným aktivitám (zejména podnikatelským). V tomto druhém pípad tedy právo na práci obsahov splývá s právem na zamstnání. Právo na zamstnání úzce souvisí jak s právem na práci, tak také s právem na svobodnou volbu povolání. Popení práva na svobodnou volbu povolání by ve svém dsledku vedlo k popení práva na práci (zamstnání), nebo pokud si nelze svobodn zvolit své zamstnání, popípad innost, v níž bude jedinec podnikat, není dost dobe možné hovoit o právu na práci jakožto svobodném uplatnní tvrí aktivity jednotlivce. V subkapitolách . 2.1 2.3 disertaní práce je podrobnji pojednáno o obsahu výše uvedených práv, a dále je také proveden jejich právní rozbor. Vnitrostátní úprava práva na práci a práva na zamstnání nejen na ústavní úrovni, ale i na úrovni jednotlivých zákon se nepohybuje ve vzduchoprázdnu, nebo znní a obsah tchto norem je výrazn ovlivováno mezinárodnprávními normami. V disertaní práci je podrobn pojednáno o relevantních mezinárodních dokumentech, a již se jedná o úmluvy Mezinárodní organizace práce nebo píslušné právní dokumenty Organizace spojených národ i Evropského spoleenství. V podrobnostech viz subkapitoly . 2.4. 2.4.3.8. Lze konstatovat, že právo na práci se jako všechna sociální práva objevuje na uritém stupni hospodáského a spoleenského vývoje. Otázka práva na práci (zamstnání) z historického hlediska spoívá pedevším v pozorování a hledání toho, co bylo v historii právu na práci podobné i stejné, nebo co stejného i podobného právu na práci (zamstnání) pedcházelo. Postavení práce (stejn jako postavení pracujícího lovka) se v rámci hospodásko-technického vývoje spolenosti neustále mnilo, nebo status, který pracující ve spolenosti zaujímal, závisel velkou mrou na aktuální hospodáské a sociáln-politické struktue spolenosti. Pojetí práva na práci vznikalo v uritém okamžiku vývoje lidské spolenosti, a proto bylo poteba v disertaní práci naznait, za jakých okolností k tomu došlo, co tomuto vzniku pedcházelo a jak se také následn toto právo rozvíjelo. Povaha práva na práci ve starovku, stedovku a novovku je podrobnji (spolu s pípadnými historickými reáliemi) rozebírána v subkapitolách . 2.5 2.5.3 disertaní práce. Vzhledem k skutenosti, že nový zákon o zamstnanosti (zákon . 435/2004 Sb.) je výsledkem urité geneze, je v subkapitole . 2.6 rozebrán také vývoj právní úpravy zabezpeování práva na zamstnání v eské republice po roce 1989. Pro doplnní je taktéž nastínn právní stav realizace práva na práci (práva na zamstnání v dnešním pojetí) v rozmezí let 1948 - 1989. Ad 2) Nezamstnanost jako nežádoucí fenomén : Nezamstnanost patí mezi hlavní ekonomické a sociální problémy tržní ekonomiky, a proto je nezbytné náležit rozlišovat jednotlivé druhy nezamstnaností a umt odlišit píiny, které je vyvolávají. Z tohoto dvodu tedy nelze pípady nezamstnanosti bez dalšího smšovat. Je napíklad rozdíl, zda-li je v daném asovém okamžiku nezamstnán vysoce kvalifikovaný lovk hledající lepší uplatnní s další možností rstu nebo zdravotn postižený jedinec, který by vzal zavdk vykonávat jakoukoliv práci. Z tohoto dvodu proto bylo nezbytné v disertaní práci rozlišit jednotlivé druhy nezamstnanosti (frikní, sezónní, strukturální, cyklická, spolu se související typologií skrytá nezamstnanost, neúplná i nepravá nezamstnanost apod.). Nezamstnanost je samozejm pedmtem reflexe ze strany spolenosti a zejména veejného mínní. Pístup, jakým spolenost nezamstnanost pojímá, spoluuruje na druhou stranu zpsob, jakým se jí snaží spolenost elit a v jakém rozsahu a za jakých podmínek kompenzuje její dsledky prostednictvím nástroj tzv. sociálního státu. Proto bylo aspirantem považováno za potebné jednotlivé ekonomické koncepce (a další související ekonomické závry) rozebrat, spolu s popsáním jejich návod na ešení problematiky nezamstnanosti. V podrobnostech viz subkapitoly . 3.3. 3.3.5.4. Pro doplnní je také v subkapitolách . 3.5 3.5.3 pojednáno o vývoji nezamstnanosti v eské republice po roce 1989 spolu s relevantními spoleensko-ekonomickými faktory. Disertaní práce v subkapitole . 3.6 také pojednává o otázce zmny sociáln-spoleenské povahy zamstnání. Pro souasnost je totiž charakteristické, že nové ekonomické vztahy sice nabízejí mnoho nových píležitostí, nových výrobk a investic, na druhou stranu je však ostejší konkurence, pracovní místa jsou mnohdy znan nejistá a dochází k prohlubování nerovnosti ve výdlcích. Ve svém dsledku tak intenzita práce asto zastíní ostatní stránky života a jedinec pak stojí ped volbou jak užívat bohatství, které nám nová ekonomika nabízí a zárove si pitom uchovat vlastní identitu, lidskou tvá a dstojnost. Dvodem nezamstnanosti u nkterých skupin obyvatel mže být také neschopnost, pop. neochota akceptovat zmny na trhu práce, když ada uchaze o zamstnání a další ekonomicky (ne)aktivní osoby oekávají ty zákonitosti, jež platily ve 20. století. A již se nám zmna socio-ekonomických reálií líbí i ne, pravdou zstává, že nezbytným pedpokladem úspchu každého jednotlivce bude ochota a také schopnost pebírat více odpovdnosti za svj život, permanentn investovat do svého lidského kapitálu, procviovat ochotu ke kompromism a zejména pak zajišovat nezbytnou flexibilitu ve vztahu k novým pracovním píležitostem. ada souasných zamstnanc totiž stále ješt vychází ve svém rozhodování z kauzalit, které dnes již neplatí v té míe jako v minulosti. Typickým píkladem je nkdy až neracionální oekávání sociáln-ochranáského pístupu státu k ešení nezamstnanosti konkrétního jednotlivce. Není jist pekvapující konstatování, že v dsledku nezamstnanosti nco ztrácí nejen nezamstnaný sám, ale taktéž celá spolenost. Z tohoto dvodu pak lze registrovat ztrátu jak individuálního charakteru, tak i ztrátu celospoleenskou, piemž ob tyto roviny spolu úzce souvisejí. Mezi základní celospoleenské náklady nezamstnanosti se nejastji adí ztráta makroekonomického produktu, nevyužité ekonomické zdroje, ztráty na daních a ztráty lidského kapitálu. Tmito otázkami se disertaní práce zabývá v subkapitole . 3.7. Práce zaujímá v život každého lovka bezesporu nezastupitelné postavení. Práce je dležitou podmínkou jeho dstojné existence, pináší lovku nejen materiální prospch, ale souasn mu dává pocit seberealizace a spoleenské užitenosti, nebo každého lovka vazuje do ady sociálních vztah, uspokojuje jeho pocity ctižádosti, sebeuplatnní a sebeúcty. Náhlá, neoekávaná ztráta práce je v naší kultue velkým zásahem do života jednotlivc a lze ji dokonce považovat za traumatizující existenciální zážitek. Vzhledem k práv uvedenému proto nebyla v disertaní práci opomenuta ani sociáln-psychologická rovina problému, kterému se podrobn vnují subkapitoly . 3.9 - 3.10. Aspirant si také dovolil naznait uritou polemiku, zda-li je skuteným dlouhodobým cílem spolenosti dosažení plné zamstnanosti, nebo by mlo být spíše cílem nalezení shody v redistribuci vyprodukovaných hodnot za souasné (celospoleensky akceptované) neinnosti urité ásti populace (v podrobnostech viz subkapitola . 3.11). Ad 3) Právní aspekty zamstnanosti na úrovni EU : V této ásti disertaní práce je pojednáváno (vedle dalšího) o genezi sociální politiky a politiky zamstnanosti v rámci Evropského spoleenství. Stžejní materii této kapitoly však tvoí právní aspekty reglementace oblasti zamstnanosti v této oblasti. Evropské spoleenství sice vzniklo jako ekonomické a stabilizaní seskupení, avšak postupem asu zaala být sociální politika stále více reflektována jako jeden z dležitých nástroj pro realizaci, sjednocování a upevování vnitní stability celého Spoleenství. Sociální politika tak na úrovni Evropského spoleenství plní funkci jednoho z dležitých prvk sjednocování trh a prostedku uplatování základních svobod pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Vzhledem k významu, který zaujímá problematika úpravy práva volného pobytu pracovník, byla tomuto tématu vnována znaná ást obsahu této kapitoly. Realizace práva volného pobytu pracovník je v textu práce stratifikována do tí ástí (právo vstupu a pobytu na území lenského státu, právo opustit lenský stát a s tmito právy imanentn související právo na rovné zacházení). V další ásti této kapitoly (subkapitoly . 4.4 - 4.5.2) je provedena také analýza základních zásad souasné politiky zamstnanosti a hlavního finanního nástroje, prostednictvím kterého Spoleenství uvádí svou strategickou politiku zamstnanosti do praktického života Evropského sociálního fondu. V píloze . 1 disertaní práce je dále obsažen podrobný rozbor jednotlivých zvláštních zásad politik zamstnanosti lenských stát EU. Ad 4) Státní politika zamstnanosti : Státní politika zamstnanosti je považována za jednu z nejvýznamnjších souástí sociální politiky státu a je také jedním ze základních prvk hospodáské strategie každé vysplé zem. V této kapitole disertaní práce je popsána sociální politika a politika zamstnanosti, vetn objasnní jejich vzájemného vztahu a základní typologie. Není opomenuta ani otázka vymezení státní politiky zamstnanosti v platné právní úprav, vetn psobnosti píslušných státních orgán v této oblasti (viz subkapitoly . 5.1 5.5). Druhá ást této kapitoly je vnována Národnímu plánu zamstnanosti, který byl zpracován jako dsledek pokraující transformace eské ekonomiky a spolenosti jako takové. Zmny projevující se na trhu práce totiž vyžadovaly novou koncepci politiky zamstnanosti, která by byla integráln provázána s celkovou hospodáskou, regionální, sociální a vzdlávací politikou. Souástí je také analýza jednotlivých národních akních plán zamstnanosti, které pravideln konkretizují Národní plán zamstnanosti. S ohledem na rozsah a obsahovou (relativn deskriptivní) strukturu byly analýzy jednotlivých národních akních plán zamstnanosti zalenny do disertaní práce toliko jakožto pílohy . 2 - 5. Ad 5) Konkrétní nástroje realizace práva na zamstnání v právním ádu R : V této poslední, nejobsažnjší ásti disertaní práce dochází k podrobnému rozboru relevantní vnitrostátní právní úpravy. Tato kapitola je stratifikována do devíti základních subkapitol, kterými jsou : 1. Subjekty právních vztah zamstnanosti. 2. Rovné zacházení a zákaz diskriminace pi uplatování práva na zamstnání. 3. Zprostedkování zamstnání. 4. Zamstnávání zamstnanc ze zahranií. 5. Zamstnávání osob se zdravotním postižením. 6. Hmotná podpora uchazee o zamstnání v nezamstnanosti. 7. Nástroje aktivní politiky zamstnanosti zakotvené v zákon o zamstnanosti. 8. Problematika tzv. Švarcsystému. 9. Kontrolní innost na úseku zamstnanosti. Závr : V disertaní práci je vysloven závr, dle nhož pracovnprávní úprava vytváí dobré podmínky pro to, aby docházelo ke snižování nezamstnanosti. Ekonomové uvádjí rzné píiny vysokého procenta nezamstnaných, ale úinné návody na snižování nezamstnanosti chybí. Obecn se zapomíná, že ekonomiku mohou taktéž ovlivovat píslušné právní nástroje, piemž práv zákon o zamstnanosti mže být jedním z tch právních opatení, které (by pouze ásten) pispívají ke snižování nezamstnanosti. Samozejm že tento právní pedpis nemže být všelékem a nemže sám o sob otázku nezamstnanosti vyešit. Pi správné aplikaci a náležitém využití všech legislativních prostedk (které obsahuje) je zákon o zamstnanosti schopen být (vedle prvk ekonomických a podnikatelských) jedním z faktor, jež mohou ve svém komplexu na nezamstnanost úinn psobit. Státu rozhodn nelze upít snahu o ešení problému nezamstnanosti a v souladu s evropskými smrnicemi také celistvý postoj ke všem relevantním faktorm. Za jednoznané pozitivum aspirant považuje souasný pístup státu, kdy dochází ke komplexnímu pojetí fenoménu nezamstnanosti, spolu se zvýšenou snahou o analýzu všech relevantních okolností, které tento jev ovlivují. Výsledky tchto analýz pak mají svj odpovídající legislativní dopad. Aspirant také pozitivn hodnotí nové vymezení vhodného zamstnání, zkvalitnní a rozšíení nástroj aktivní politiky zamstnanosti nebo zpísující ustanovení vi tm uchazem o zamstnání, kteí nemají zájem plnit své povinnosti vi orgánm státní správy. Dle jeho názoru je však ada dobe zacílených právních opatení ve svém dsledku negována stále petrvávající vysokou odvodovou povinností zamstnavatele za zamstnanou pracovní sílu. Zamstnavatelé se obecn nebrání zamstnávání dalších subjekt, avšak vždy zvažují, zda-li vynaložené náklady na novou pracovní sílu nepeváží nad jejími ekonomickými pínosy. Zamstnavatelé tedy nepostupují apriori asociáln i nesolidárn, nýbrž postupují toliko ekonomicko-pragmaticky. Jako vhodný nástroj pro docílení efektivnjší zamstnatelnosti nkterých skupin obyvatelstva proto aspirant považuje (vedle výraznjšího daového zvýhodnní zamstnávání zdravotn postižených osob nebo umožnní zvýšených daových odpis u specifických skupin zamstnavatel - napíklad z oblastí postižených zvýšenou nezamstnaností), snížení odvodové povinnosti zamstnavatel za jednotlivé zamstnance. Závrem aspirant uvádí, že nový zákon o zamstnanosti lze považovat za vítanou zmnu v oblasti právní úpravy zamstnanosti, nebo umožuje efektivnjší využití innosti státních orgán na úseku zamstnanosti a optimálnjší alokaci vyhrazených finanních prostedk. Jednotlivci tento zákon pináší ástené zpísnní podmínek, za kterých má v pípad nezamstnanosti nárok na pomoc ze strany státu, nebo bude muset více a aktivnji spolupracovat na ešení své aktuální situace. To, jak se osvdí nový zákon o zamstnanosti v praxi, však ukáže až budoucnost. Cílem této práce bylo pedestít právní úpravu realizace práva na zamstnání spolu s vymezením souvisejících aspekt. Jak již bylo zdraznno výše, souasnou právní úpravu zamstnanosti a právní prostedky pro efektivní realizaci práva na zamstnání lze považovat za relativn uspokojivé, avšak nedostatená reflexe ekonomické stránky vci ze strany státu snahu o dosažení vysoké míry zamstnanosti (a efektivní realizaci práva na zamstnání) zeteln ztžují.

Abstract:

I picked up the realization of the right to employment in the system of law of the Czech Republic to be the topic of this dissertation work. At this moment this is one of the most discussed topics as the question of employment is not fundamental only in the economic, but also in the social point of view. This fact is also accented by the verity that during the existence of the European Community this question has reached the centre of everybodys attention. It is also important that so far the question of employment, esp. setting the socially-political surroundings for the realization of the right to employment, have not been solved that sufficiently so that it is fully functional from the long-termed regard. The legal regulations of the right to employment is certain to belong among the relevant as well as key questions attached to most of the population able to work; no matter if this is an employee or an employer. Due to the fact that this is an up-to-date and difficult topic, I chose it as a topic of my dissertation work. The aim of this work is definitely not to describe all the associated interrogations. I intend to explain the character of the right to employment, its regulation in the current law system including the corresponding factors. It is also necessary to mention the significant change in the outlook at the role of the right to employment as well as its concept within the past fifteen years. Besides that nowadays we are the direct witnesses of the modification of the state task in the process of assuring help to natural persons both during the realization of their right to economic activity (no matter if in the form of dependent work or the business deals) and in case of losing their jobs. Moreover hand in hand with the above mentioned fact there always will be attempts to reduce the unsuitable and non-effective employment, which is certain to result in the rate of unemployment increase. However, in conjunction with these facts it is convenient to state that unemployment is not considered to be either a serious economic or social problem as long as it does not become mass. The existence of the unemployment itself is believed to be the natural phenomena associated with the democratic society based on the trade principles as well as the plural form of democracy. The inefficient possibility to enforce the right to employment does not necessarily need to have only the economic, resp. social consequences, but also the psychological impacts. Due to these reasons I dared to incorporate the chapters containing the analysis of this kind of effects into my dissertation work. The discussed topic is possible to be divided into five main parts. I intend to outline the nature of the right to work and the right to employment within the international documents along with describing the conception of the mentioned rights in the historic context in the introductory part. Next chapters will be devoted to the cohesion of the unemployment phenomena with the right to employment. In this regard I would also like to refer at the gradual modification of the social character of the employment because this is the aspect in which it is often possible to find the reasons of unemployment. The third part characterizes the law dimensions of the employment reglementation on the European society level. Due to the entry of the Czech Republic to the European structures this factor is becoming more and more actual. In the last-but-one part of this work I deal with the state policy of employment which is necessary to consider both as one of the most marking components of the state social policy as a whole, and one of the basic elements of the developed country economic strategy. I cannot pass this aspect over also due to the fact that the employment policy can be a highly effective instrument for the practical realization of the right to employment. The last and most extensive fraction of this work is the chapter discoursing about the concrete instr

Abstract:

uments as well as procedural process of the realization of the right to employment in the system of law. The right to work, resp. the right to employment is arranged in the current legal documents in a different way than it was in socialistic Czechoslovakia. Both the Labour Code and other labour law acts from the 60s reflected the former directive system of economy management and that was the reason why the cogent rules, which restricted individual subjects autonomous will to the minimum were preferred in these norms. Citizens were not considered as the carriers of the subjective rights; they were rather understood to be the comprehensive nurturing state care objects. Therefore all members of the society were made to take part in the labour process. Although the state gave its citizens rights to work this way, on the other hand it requested this right to be executed and enforced according to its instructions at the same time. The above mentioned concept of the right to work (employment) is the past now though. Nowadays our state fully respects the individuals autonomy and it is the one to decide which methods to use to make their own living. For those who are willing and able to work the state is still responsible for creating optimal conditions for employment in the labour relations. It is also supposed to provide effective help in the process of the employment mediation and provide other relevant services. These requirements correspond with the new employment law regulation whose analysis was one of this works aims. The current labour law regulations create good conditions for the unemployment reducing. Even if the economy experts list various reasons of a high percentage of the unemployed, the effective know-how for cutting down the unemployment is still missing. I believe, however, that the Employment Act is capable to be (along with appropriate economic and entrepreneurial elements) one of the factors by which the problem of unemployment can be impacted. The state cannot be denied either its effort for solving the problem of the unemployment or its complex attitude (in accordance with the European directions) to all the relevant factors. I need to mention especially the approach of the state both to the global concept of the unemployment phenomenon and to the elevated determination for the analysis of all relevant factors influencing this event. The results of these analyses have the corresponding impact in the legislative area (the legal regulations of the investment incentives, the Employment Act Amendment and passing of the new Employment Act). We can certainly positively evaluate the new qualification of the appropriate job, uprating and extension of the active policy instruments or stricter provisions against such appliers for employment who are not interested in observing their duties they were imposed by the state. I believe that a lot of good arrangements are negated by the employers incidental high transfer payments for their employees. In my opinion the employers do not resist from employing further people, they only always consider if the labour contribution of the new labour force outbalances charges for the new labour force. The employers do not apriori act asocially, they behave only economically, resp. pragmatically. Due to these reasons I am convinced that both the more accentuated fax allowance of those who employ the handicapped people, enabling of the tax deduction rise within a specific group of employers or reducing of the transfer payments of employers for their employees will be the appropriate instrument in order to aim the more effective employability of certain groups of people. The New Employment Act can be regarded as a welcomed change in the employment law regulations. It sets the possibility of more efficient utilization of the state organs activity both in the employment area and the reserved financial means. This law represents partly stricter conditions, under which the individual is entitled for the state help in case he becomes unemployed. Due to this such people will have to get more actively involved in the eventual implements to solve their own question of unemployment. To sum it up I should say that the aim of this work was to demonstrate the law regulation of the right to employment realization along with some of the relevant aspects. As it was pointed out above, the current employment legal regulation together with the legal instruments for effective realization of the right to employment can be considered to be relatively satisfactory. On the other hand the inadequate reflexion of the economic side of this question from the state makes the effort to reach the high employment rate much harder. All we can do is to hope that the legislators will succeed in setting all the relevant parameters so that the right to employment becomes the right with real and efficient execution fully respected by others.

Keywords

právo na zamstnání, právo na práci

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 23. 2. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 21. 4. 2006
• Supervisor: prof. JUDr. Zdeňka Gregorová, CSc.

Masaryk University

Faculty of Law

Doctoral programme / field:
Theoretical Legal Sciences / Labour Law