How does history predestine contemporary issues of child protection in the Czech Republic: beyound the socialist legacy

Mgr. Victoria Shmidt, Ph.D.

Disertační práce

Anotace:

Cílem disertace je prozkoumat problém kritérií a indikátorů účinného hájení práv dětí jako determinovaného svým vývojem za dobu předchozích stupňů. Tento pohled byl zvolen kvůli soustředění tohoto výzkumu na transformaci sociálně-právní ochrany dětí v post-socialistických zemích, již se odlišují nevyrovnaným systémem strategií, a zároveň mizerami vědeckých základů plánování a realizace reforem systému sociálně-právní ochrany dětí. Zajišťování důsledné sociálně-právní ochrany dětí a zbavení těchto mizer je terčem tohoto výzkumu. V souladu s moderními mezinárodními regulacemi, hájení práv dětí se považuje za politiku, kterou uplatňují různí aktéři, v první řadě rodiče, stát, a přímo děti. Rovnováha mezi nimi je podmínkou funkčnosti politiky ve smyslu její akceptováni veřejností a cílovými skupinami. Pohled na sociálně-právní ochranu dětí jako politiku podtrhuje významnost legitimizace zasahování státu do rodinného prostředí – které od začátku existování sociálně-právní ochrany dětí jako instituce řeší protiklad soukromí rodin a bezpečí dítěte. Rovnováha moci aktérů: rodičů, dětí, a státu může být dosáhnuta, když konflikt mezi autonomií rodiny a bezpečí dítěte bude vyřešen, a toto řešení legitimizováno. Pojmy autonomie rodin, bezpečí dítěte, a jejich konflikt jsou klíčovými pojmy tohoto průzkumu. Vývoj sociálně-právní ochrany dětí je interpretován podle transformace vztahů mezi těmito pojmy. Hlavní výzkumná otázka, Jak dějiny určují současný stav sociálně-právní ochrany děti, směruje tento výzkum k mezidisciplinární a víceúrovňové analýze právních regulací a praxí. Dílčí výzkumní otázky jsou roztříděny podle čtyř kapitol disertace. První diskutuje možnosti a omezení různých přístupů k zkoumání nevázanosti historii sociálně-právní ochrany dětí a její moderního stavu v post-socialistických zemích a odpovídána otázku: „Jaké jsou požadavky k metodologickým přístupům v zkoumáni sociálně-právní ochrany dětí v post-socialistických zemích? „. Kapitola probírá jak obecné potíže analýzy sociální politiky post-socialistických zemi, tak i specifické závady zkoumání sociálně-právní ochrany dětí. Odůvodní se aplikace přístupu, jež má základem sjednocení různých hybných sil (driving forces) v systém determinant vývoje sociálně-právní ochrany dětí, a omezuje se přístup státu všeobecného blahobytu k analýze problém tykajících hájení práv dětí a rozboru politiky post-socialistických zemi. Vzácný důraz kapitola klade na způsoby specifikace případů různých post-socialistických zemí a argumenty proti používání universalistických schémat. Diskuse o možnostech a rizikách modelu take-off Walta Rostow, na jedné straně, a přístupu coming late winner Alexandera Gerschenkrona a re-embeddedness Karla Polanya na druhé, zjišťuje významnou souvislost mezi tím, jak se všímají minulosti, a jakým směrem se plánují reformy. Závěrem téže diskuze je detailnější vyjádření k tomu, že revize dějin sociálně-právní ochrany dětí se vztahuje k pluralizaci mínění a vývoji tohoto kritického myšleni, které se vyžaduje reformou jako podmínku kooperace mezi různými aktéry. Šíří spektrum přístupů k aplikování pojmu path dependency a path departure se ohodnotí z pohledu možnosti zakotvit do jediného schémata kritéria (odrazující vývoj ideje) a procedury (představující vývoj institucí) zasahováni do rodin a života dítěte. Druhá kapitola vypracuje systém kritérií a indikátorů účinné ochrany práv dětí, a také metodu ohodnocení vlivu minulosti v současnou sociálně-právní ochranu dětí na základě srovnávací historické metodologie. Podle případů tří vyspělýc

Anotace:

h zemí (Velké Británií, Dánska, a Francie), byl vyprodukován normativní model, jenž spojuje vývoj sociálně-právní ochrany dětí a její moderní fungování. Kapitola se řídí otázkou Jak měřit účinnost sociálně-právní ochrany dětí s ohledem na její vývoj? Metoda zkoumání shod prokazuje, že moderní účinná ochrana dětí se směruje k pluralizaci mínění, rozmanitosti aktérů a amplifikace procedur zasahování do rodin. Dějiny ochrany dětí jsou prezentovány jak postupný vývoj tří diskursů ochrany dětí, preindustriálního, industriálního, a post-moderna, tak i právních regulací, které začlenily procedury do kontextu soudní moci a veřejné zprávy. Vývoj diskursů se přidružuje ke kritériím ochrany práv dětí, a vyvinouti institutů -k procedurám zasahování do rodin. Argumentuje se, že v těchto třech zemích formace ochrany dětí jde podle scenária dlouhodobě udržitelné evoluce procedur pod vlivem rostoucí variety diskursů, které navrhují různé kritéria ohodnocení splnění rodičovské zodpovědnosti a kvality péče a děti. Formace ochrany dětí se rozděluje na tři stupně, každému z nich odpovídá svoje představa o bezpečí dítěte, autonomií rodin a spojení mezi těmito hodnotami. Volba ve prospěch Velké Británií, Dánska, a Francie je vyhrazena několika faktory: v první řadě, této zemi mají stabilní a vysoké ukazatele umístnění dětí do náhradních rodin, reintegrace dětí a biologických rodičů, prevence násilí v rodině; za druhým, prezentují různé strategie uspořádání sociálně-právní ochrany dětí; za třetím, přesně fungují jako vzorky reforem pro post-socialistické zemi. Podobnost formace procedur a kritérií zasahování do rodin zajištuje možnost definovat účinnost ochrany dětí a její projevy v právních regulacích, fungování institutů, a činnosti pracovníku, ale odlišnosti prokazují růžné strategie, které můžou být adoptovány a modifikovány post-socialistickými zeměmi. Současné třístupňové uspořádání ochrany dětí, jež se skládá z prevence, krizové intervence, a post-krizového umístnění dítěte je považováno za výsledek vyvinutí procedur a kritérií ochrany dětí, a mizery profylaktické práce s rodinami, humanizace post-krizového umístnění děti se dá interpretovat z pohledu mizer vývoje procedur a kritérií. Třetí kapitola se zabývá rozborem historie regulací a praxí ochrany dětí v ČR a projednává vývoj od konce 18. století a do začátku 90. let 20.stoleti. Retrospektivní analýza je podřízena otázce vysvětlit přednost pre-industriálního diskursu jako základu pohledu současných aktérů ochrany dětí a netransparentnost procedur rozhodování v průběhu krizové intervence. Zkoumání ochrany dětí za dobu Rakouska-Uherska a První Republiky prokazuje významné schody trajektorie vyvinutí instituce a přístupu s normativním modelem, vztahujícím na zkušenost vyspělých zemí, která byla zablokovaná deprofesionalizace pomoci dětem a rodinám za dobu socialismu. Kapitola přehodnotí vliv socialistické doby, která se definuje jako zdroj zjednodušených kritérií ohodnocení krizové situace a převládání administrativní procedury zasahování do rodin. Pokus renovovat meziválečný model v 70.leta se oceňuje kriticky z pohledu legitimizace falešného protikladu dvou verzi pre-industriálního diskursu, socialistické a tradiční. Bezprecedentní růst počtu dětí v ústavní péci v poslední dekády socialismu se vysvětluje rezonancím mezi familializace péče o děti a limitování odborní pomoci rizikové skupiny rodin. Upevnění netransparentních procedur rozhodování se považuje za jeden z nejvýznamnějších faktorů, ovlivňujících současný stav ochrany dětí v ČR. Čtvrtá kapitola je soustředěná na moderních problémech sociálně právní ochrany dětí v ČR – této problémy se probírá v souladu s těmito kritérií a indikátory, jež byly vypracovány v rámci normativního modelu. Podle analýzy právních regulací a statistických údajů za dobu 1990 - 2010 se analyzuje zajištění práv a potřeb dětí jako jeden z klíčových směrů reformy sociální sféry v ČR jako součásti procesu integrace do Evropské Unie. Porovnáni aplikace ústavní péče a alternativních forem zajištění potřeb dětí tří skupin s rizikem umístnění do ústavu (dětí s postižení, v konfliktu se zákonem, a pocházející z ohrožených rodin) prokazuje jak nedostatky transformace ústavní péče ve smyslu jejího většího zapojení do síti služeb, tak i organizační mizery vyvinutí alternativ. Analýza zasahování do rodin podtrhuje vady procedur ve smyslu zabezpečení transparentnosti rozhodování a limitovanost kritérií ohodnoceni schopnosti rodičů starat se o děti, co má za důsledek omezenou aplikaci existujících právních regulací, jež nasměrovaný na dosazení rovnováhy mezi bezpečí dítěte a autonomií rodin. Zvláštně se probírá problém vyvinutí náhradní rodinné péče a klíčového barieru její rozšíření – rozmazaní hranic mezi různými formami rodinné péče. V závěru práce se diskutuje problém legitimizace ochrany dětí na post-socialistickém prostranství a perspektivy aplikace tohoto přístupu k jiným zemím.

Abstract:

The purpose of the Thesis is to revise the approach towards child protection in order to work out criteria and indices for the monitoring its transformation. The survey arises from the optimistic hypothesis regarding the influence of advanced theoretical knowledge related to child protection on its routine operation through the multichannel empowerment of actors towards the revision of their notion about children’s rights and ways of their implementation. The main beneficiaries of the survey would be specialists, substitute care givers, and parents who run into problems working out and applying the notion of efficient care and up-bringing within their routine practice. The main research question is following: “How does history predestine contemporary operation of child protection in the Czech Rep.?”. Relevant to this question, the framework of the Thesis leads to the consistent investigation of the Czech child protection – in due to indicate the impact of the past on the current operation. The first chapter Post-socialist child protection: multiple challenges to the research methodology discusses the challenges and obstacles regarding the exploration of child protection in post-socialist countries as a junction of issues related to today child protection and limits indicated in the exploration of social policy in post-socialist countries. Possible limits and contributions of such exploration models as welfare regime matrixes, driving forces, and path dependency are investigated towards justifying the incorporation of driving forces into the model of path dependency. The construction of socialist legacy as well as the set of driving forces operates as key grounds for the selection of the grounds regarding the comparative historical analysis of child protection. Integrating two mainstream approaches towards childhood formation, the second chapter Child protection in developed countries as the source of normative model covers the impact of child protection formation on its’ contemporary operation in three developed countries. The task to trace the formation of procedures and criteria regarding the provision of children’s needs calls for the assessment in terms of invariant indices for policy outcomes and the consistency of implemented policy related to the diverse strategies for achieving these outcomes. Both elements, invariant criteria of efficient child protection and various strategies, are derived from the experience of Denmark, France, and Great Britain. These countries represent different strategies of child protection as well as the best sustainable outcomes in terms of number of children in institutions, reintegrated families, prevention of domestic violence, and family placements. The method of agreement is applied to three cases for constructing the general framework of consistent child protection in historical context, and the normative model regarding child protection formation and its impact on contemporary operating is worked out. The combination of driving forces related to the each of stages is evaluated through the content-analysis of the mainstream attitudes relevant to the stage, legal frames, and institutional design. It establishes the grounds for the revision of previous path regarding child protection formation in post-socialist countries towards the amplifying the legacy of the empire and socialist periods. The diversity of child protection models is identified within the case study of each country and links child protection with such contexts as local government cultures, the court system, and public policy. Primarily, the applicability of the normative model is evaluated through the construction of different possible clusters of scenarios related to the deviation from the normative model. In the third chapter, Questing path dependency of Czech child protection: in past or in the alienation from it?, the obstacles regarding the transformation of Czech child protection over the imperial, inter

Abstract:

-war, and socialist periods are explored. The path dependency related to perception of parenting and childhood which restrains contemporary reforms is traced. The necessity to revise the socialist period is justified in order to provide consistent transformation of relevant institutions, regulations, and practices. Because of the obvious shortcoming in retrospective investigation regarding Czech child protection, the exploration of its formation was based upon the content-analysis of four types of original sources: legal regulations of child protection issued on the different levels (laws, directives of Ministries, decrees of local authorities, and etc…) since the 17th century; annual and months reports by different agencies (unions of orphans, boards of care about youth, boarding schools); statistical data from annual statement by Ministries (collected since 1935); publications in professional journals and professional guidance (related to the period 1921-44 – Úchylná mládež, 1945-1949 Pedologické rozhledy, 1950 Napravní pedagogika, and 1965-79 – the journal Sociálná politika). In totally, more than 300 sources were analysed for the period of 1891 to 2011. The fourth chapter The current child protection system in the Czech Rep.: on the cross road of path dependency and path departure discusses contemporary issues of child protection in the Czech Republic according to the normative model and traces the impact of the past on the current operation of child protection institutions. The influence of path dependency on positions of present actors is reviewed.The consistent comparison of legal regulations and their implementation provides the multilevel exploration targeted to indicating shortcomings in terms of procedures and criteria regarding the child protection. The chapter questions: How do international bodies impact the current policy towards the balance of child safety and family autonomy in the Czech Rep.? and explores the ration between children in residential settings and alternative institutions to public care; shortcomings of crisis intervention with families and children; limits aggravating the family placement and negative consequences of blurring various forms of placement.

Keywords

Sociálně právní ochrana dětí, post-socialistické zemi, bezpečí dítěte, autonomie rodin, path dependency, path departure

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 6. 2012
• Vedoucí: prof. PhDr. Libor Musil, CSc.
• Oponent: doc. PhDr. Jiří Winkler, Ph.D., prof. Joanne Daugherty Bailey, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociální politika a sociální práce (čtyřleté) / Sociální politika a sociální práce