Kardiovaskulární rehabilitace po akutní koronární příhodě

Mgr. Robert Vysoký, Ph.D.

Doctoral thesis

Cardiovascular rehabilitation after acute coronary event

Abstract:

Preskripci optimální formy a bezpečné intenzity pohybové aktivity odborně garantují intervenční tréninkové programy. Tyto jsou součástí II. fáze Kardiovaskulární rehabilitace, která je klíčovým bodem v celém preventivním procesu u nemocných s ischemickou chorobou srdeční. Dochází zde k hemodynamické adaptaci pacienta na běžnou fyzickou zátěž, k postupnému zvyšování aerobní kapacity a k osvojování si principů pravidelného aerobně-odporového tréninku. Cílem práce bylo posoudit vliv modifikovaného aerobně-odporového tréninku na vybrané zátěžové parametry a rozdíly ve sledovaných parametrech u jednotlivých věkových skupin u nemocných po akutní koronární příhodě. Do studie bylo zařazeno 106 pacientů (85 % mužů) průměrného věku 60,4 ± 10,9 let s ejekční frakcí levé komory 57,4 ± 7,2 %. Jednalo se o pacienty po akutním koronárním syndromu. Doba od vzniku akutní koronární příhody do zahájení intervenčního tréninkového programu byla 35 ± 8 dnů, u nemocných po aortokoronárním bypassu 50 ± 16 dnů. Všichni pacienti podstoupili 8týdenní aerobně-odporový trénink s frekvencí 3x týdně. Tréninková jednotka trvala 100 minut (z toho 60 minut vlastní aerobní trénink). Absolvování intervenčního tréninkového programu vedlo k signifikantnímu nárůstu pracovní tolerance (1,8 ± 0,3 vs. 2,0 ± 0,4 W/kg; p < 0,001) vrcholové spotřeby kyslíku (22,8 ± 4,5 vs. 25,7 ± 5,5 pVO2, p < 0,001), energetického výdeje (6,5 ± 1,3 vs. 7,4 ± 1,6 MET, p < 0,001). Byla zjištěna signifikantní korelace mezi věkem a průměrnými hodnotami sledovaných parametrů. Přesto, že se s rostoucím věkem hodnoty všech parametrů snižují, dochází po tréninku k posunu všech parametrů a tím i korelační přímky k vyšším hodnotám u celého souboru. V naší práci jsme zjistili interindividuální rozdíly mezi jednotlivými parametry. Mezi jednotlivými věkovými skupinami byl zjištěn signifikantní rozdíl ve většině sledovaných parametrů. Výsledek naznačuje, že by daný parametr mohl charakterizovat určitou věkovou skupinu. Modifikovaný intervenční tréninkový program vede ke zlepšení zátěžových parametrů, které jsou jedním z významných prognostických ukazatelů u nemocných po akutní koronární příhodě. Existují interindividuální rozdíly mezi jednotlivými parametry, které by mohly pomoci při metodologickém koncipování preventivních tréninkových programů u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním. Jejich vzájemná souvislost s ohledem na věkové skupiny nesouvisí pouze s bezpečnějším stanovením tréninkové intenzity, ale také s cílenější aplikací různých tréninkových modalit pro dosažení optimálního výsledného tréninkového efektu.

Abstract:

Interventional cardiovascular training programs provide a prescription of optimal form and safe intensity. They are part of the second phase of cardiovascular rehabilitation which is a key point in the whole preventive care for patients with coronary artery disease. The patients are hemodynamically adapted to a normal physical load, their aerobic capacity is gradually increased, and they learn principles of regular aerobic-resistance exercise. The aim of this study is to assess an impact of modified aerobic-resistance exercise on cardiorespiratory parameters in patients after acute coronary event, and evaluate the differences between monitored parameters in different age groups. The study was conducted on a group of 106 patients (85 percent of men) of an average age of 60.4 ± 10.9 years, with left ventricular ejection fraction of 57.4 ± 7.2 percent. All subjects went through an acute coronary event. The time elapsed between the occurence of a coronary event and the beginning of the training program was 35 ± 8 days. In patients after coronary artery bypass grafting, the time passed was 50 ± 16 days on average. All patients received a two-month aerobic-resistance training with a frequency of three times a week. The length of a training unit was set to 100 minutes (out of which 60 minutes were allocated to individual aerobic training). Completing the interventional training program led to a significant increase of exercise tolerance (1.8 ± 0.3 vs. 2.0 ± 0,4 W/kg; p < 0.001) and peak oxygen consumption (22.8 ± 4.5 vs. 25.7 ± 5.5 ml/kg/min., p < 0.001), MET (6.5 ± 1.3 vs. 7.4 ± 1.6 MET, p < 0.001). A significant negative correlation between age and average values of monitored parameters was observed. Even though the values of all parameters are decreasing with increasing age, a shift towards higher values in all parameters occurred after completing the training program. The study reveals that there are interindividual differences between the parameter values. A significant difference in individual parameters was found between different age groups. The result of the study shows that a given parameter could characterize each age group. Modified intervention training program leads to improvements in aerobic capacity, which is one of the major prognostic factors in patiens after acute coronary event. Interindividual differences between the parameter values have been identified. This could be helpful in methodological conception of preventive training programs for patients suffering from cardiovascular disease. The mutual connection between the parameter values and age groups does not relate only to a safer training intensity determination, but also to a more precisely targeted application of different training modalities in order to achieve an optimal final training effect.

Keywords

Kardiovaskulární rehabilitace, prevence, aerobní trénink, odporový trénink, aerobní kapacita, ischemická choroba srdeční, akutní koronární příhoda

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 4. 11. 2015

Thesis defence

• Date of defence: 15. 12. 2015
• Supervisor: doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc.

Masaryk University

Faculty of Medicine

Doctoral programme / field:
Hygiene, Preventive Medicine and Epidemiology (4-years) / Hygiene, Preventive Medicine and Epidemiology