Flexibilizace práce - hra s nulovým součtem?

Bc. Radim Brňák

Diplomová práce

Flexibilization of work - A zero-sum game ?

Anotace:

Tento text sleduje dva cíle. Představit fenomén flexibilizace práce a ukázat, co flexibilní práce přináší pracovníkům. V rámci první části stati autor představuje onen „fluidizující se“ svět placené práce, jak se o něm píše v souvislosti s odklonem od „fordistického“ způsobu výroby směrem k postfordistickým flexibilním praktikám, v části druhé pak diskutuje klady a zápory flexibilizace z pohledu zaměstnanců, přičemž flexibilizaci posuzuje zejména z hlediska jejího vlivu na rovnováhu mezi prací a osobním životem pracovníků, a snaží se též o hrubý nástin dopadů flexibilizace na sociální uspořádání moderní společnosti. Text uzavírá autor konstatováním, že ačkoliv jsou flexibilní zaměstnání nepochybně méně „jistá“ v porovnání se zaměstnáními standardními, nesmíme podceňovat nejrůznější instituce sociálního zabezpečení, ani potenciál dalších možných sociálních politik či legislativních opatření. V rámci samotné analýzy je dále třeba vždy striktně rozlišovat mezi jednotlivými kategoriemi flexibility a stejně tak mezi typy pracovníků a kontextů, v nichž se tito pracovníci nacházejí. Ten či onen druh flexibilního uspořádání je pak třeba poměřovat v duchu nabídkového a poptávkového vysvětlení, resp. se jeví vhodným flexibilní vztahy sledovat prizmatem „pozitivní“ a „negativní“ flexibility, což nám nepochybně nejlépe napoví, zda ten či onen konkrétní druh zaměstnání přestavuje pro pracovníka pomyslnou výhru nebo prohru.

Abstract:

This text aims at two objectives. To present the phenomenon of flexibilization of work and demonstrate how the labour force benefits from flexible work. In the first section of his essay, the author presents the “disintegrating” world of paid work as the topic of discussions in the context of turning away from the “Fordist” production method towards post�Fordist flexible approaches. In the second section, the author addresses the pros and cons of flexibilization as seen by employees, weighing up flexibilization particularly in terms of its effect on the balance between work and the private lives of employees as well as attempting to give a rough outline of the impacts of flexibilization on the social order of modern society. The author concludes by saying that despite the fact that flexible jobs are clearly less “safe” compared to standard jobs, we must not underestimate the various social security institutions or the potential of other possible social policies and legislative measures. In addition, a strict distinction always has to be made, in the analysis, between flexibility categories and types of employees and settings in which the employees exist. Consequently, the various flexible arrangements must be considered on the basis of a supply and demand explanation and it seems appropriate to see flexible relations based on “positive” and “negative” flexibility, which is clearly the best indicator of whether a particular kind of job is an employee’s hypothetical win or loss.

Klíčová slova

flexibilizace práce, pracovní trh, flexibilita, postfordismus, rovnováha mezi prací a osobním životem, externalizace nákladů zaměstnavatele, koncept „flexicurity“, flexibilization of work, labour market, flexibility, Postfordism, work-life balance, externalization of employer’s costs, flexicurity

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 5. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 6. 2008
• Vedoucí: prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Magisterský studijní program / obor:
Sociologie / Sociologie