Supranacionalizace trestního práva v EU

Mgr. Michael Švarc, Ph.D.

Disertační práce

Supranationalization of criminal law in the EU

Anotace:

Hlavním cílem této disertační práce bylo zmapovat a kriticky vyhodnotit rozvoj evropského trestního práva, a to jak na úrovni primárního, tak i sekundárního práva. Specifičtěji pak bylo primárním úkolem disertace zaměřit se na fenomén tzv. supranacionalizace trestního práva v EU. Tento pojem je přitom chápán jako postupný proces, kdy narůstající množství trestněprávních norem je přijímáno na unijní úrovni a podřizováno několika supranacionálním vynucovacím mechanizmům. V této práci je tak zkoumán supranacionalizační potenciál pro rozvoj trestního práva v EU. Prvně jsou analyzovány jen velmi limitované formy supranacionálního vlivu na trestní systémy členských států. Poté je zvláštní pozornost věnována nejdůležitějšímu instrumentu v oblasti vzájemného uznávání, a to evropskému zatýkacímu rozkazu (EZR) a hlavně související judikatuře jak ESD, tak některých ústavních soudů. V tomto ohledu bylo poukázáno, že instrumenty vzájemného uznávání a EZR obzvláště, jež přinášejí jasné výhody, ale i jisté problémy, mohly být nazírány jako velmi vlivné podněty pro další supranacionalizaci, a to jak trestního práva procesního, tak i trestního práva hmotného. Konečně byly odhaleny a vyzdviženy i silné supranacionální základy pro vpravdě supranacionální trestní právo v určitých oblastech a aspektech, jak jsou zakotveny v Lisabonské smlouvě, resp. ve specifických ustanoveních SFEU. Nejprominentnějším příkladem v tomto ohledu je aktuálně projednávaný návrh nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jehož některé klíčové aspekty byly v této disertační práci analyzovány. Podobně poměrně silný supranacionální potenciál nabízí primární právo pro Eurojust (jenž má být přijat ve formě nařízení) a také instrumenty založené na principu vzájemného uznávání (jež také mohou být přijaty ve formě nařízení), kde dokonce nemůže být zatažena ani tzv. záchranná brzda. Práce dále krátce upozornila, že i možná výlučná vnější kompetence v této oblasti může mít důležité supranacionální implikace, ale též představovat nebezpečí. Celkově tak disertace ukázala, že supranacionální potenciál je obrovský. Někdy slibný (hlavně díky lepším vynucovacím mechanizmům nebo díky jasnému právnímu základu pro minimální harmonizaci procesních práv obviněných), někdy ale také poměrně rizikový. Avšak na druhou stranu bylo zároveň zdůrazněno, že pro absolutní supranacionalizaci trestního práva v EU, tedy ve smyslu jednotného evropského trestního zákoníku, trestního řádu a rovněž evropských trestních soudů, nebyl nalezen žádný pevný právní základ ve stávajícím rámci primárního práva.

Abstract:

The general aim of this dissertation thesis was to show and critically assess the developments of EU criminal law, both at the level of primary and secondary law. More specifically, the primary task of this thesis was to focus on the phenomenon of the so-called supranationalization of criminal law in the EU. Such a term is understood as a gradual process, whereby the growing amount of criminal law norms is adopted at the level of Union and is subject to several supranational enforcement mechanisms as well. Hence, the potential for supranationalization of criminal law within the Union is explored in greater detail in this thesis. Firstly, very limited forms of supranational influence on the criminal systems of Member States were analysed. Then particular attention was dedicated to the most important instrument in the field of mutual recognition, namely to the european arrest warrant (EAW) and mainly to the related case-law of both the ECJ and some constitutional courts. In this respect, it was noted, that mutual recognition instruments and EAW particularly, bringing clear advantages but also certain problems, could be viewed as very influential incentives for further supranationalization of both procedural and substantive criminal law. Finally, the strongest supranational bases for truly supranational criminal law in certain areas and aspects, as enshrined in the Lisbon Treaty, namely in certain specific provisions of the Treaty on the Functioning of the EU (TFEU), were revealed and emphasized as well. The most prominent example in this respect is the pending proposal for a regulation on the establishment of the European Public Prosecutor´s Office (EPPO), which was analysed (at least certain key aspects of such proposal) in this dissertation thesis. Similarly, quite strong supranational potential offers the primary law for Eurojust (to be adopted in the form of regulation) and also instruments based on the principle of mutual recognition (which might be adopted as well in the form of regulation), where even no emergency brake can be pulled. Furthermore, the thesis also shortly noted that possible external (exclusive) competence might have important supranational implications, but also poses a threat. All in all, the thesis showed that the supranational potential is enormous. Sometimes promising (mainly thanks to better enforcement mechanisms or clear legal basis for minimum harmonisation of procedural rights of accused persons), but sometimes also quite risky. However, on the other hand it was stressed as well that for an absolute supranationalization of criminal law in the EU, meaning with a kind of unified european criminal code, unified european code of criminal procedure as well as european criminal courts, no firm legal basis for such a development was found within the framework of current primary law.

Klíčová slova

supranacionalizace, Evropské trestní právo, Evropská unie, Lisabonská smlouva, harmonizace, unifikace, směrnice, nařízení, vzájemné uznávání, evropský zatýkací rozkaz, justiční spolupráce v trestních věcech, harmonizace trestního práva procesního, harmonizace trestního práva hmotného, Eurojust, Úřad evropského veřejného žalobce, Supranationalization, European criminal law, European Union, Lisbon Treaty, harmonisation, unification, directive, regulation, mutual recognition, european arrest warrant, judicial cooperation in criminal matters, harmonisation of procedural criminal law, harmonisation of substantive criminal law, European Public Prosecutor´s Office

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 2. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 6. 2014
• Vedoucí: doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D.
• Oponent: prof. JUDr. Vladimír Kratochvíl, CSc., prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Teoretické právní vědy (čtyřleté) / Právo Evropských společenství