Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na jednotkách chirurgické intenzivní péče z pohledu pacientů

Bc. Lucie KRAMAŘÍKOVÁ

Master's thesis

Patient satisfaction with nursing care at Surgical Intensive Care Units

Abstract:

Základním záměrem diplomové práce bylo vyčlenit a zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí v chirurgické intenzivní péči, porovnat výsledky dle pracoviště a délky hospitalizace pacientů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol. Empirická část diplomové práce probíhala metodou kombinovaného výzkumu. První část tvořil výzkum kvalitativní prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, druhou část výzkum kvantitativní, který byl proveden prostřednictvím nestandardizovaného strukturovaného dotazníku a přímým dotazováním tváří v tvář. Výsledky byly zpracovány pomocí programu Excel do přehledných tabulek a grafů. Celé výzkumné šetření bylo založeno na již existujících osmi nejdůležitějších dimenzích stanovených Pickerovým institutem, které zásadně ovlivňují kvalitu péče a spokojenost pacientů s touto péčí. Výzkumný vzorek tvořilo pro kvalitativní část 11 respondentů, pro kvantitativní část 142 respondentů. Samotný sběr dat probíhal na standartním chirurgickém oddělení. Pro účely této diplomové práce byly vymezeny čtyři cíle a k nim se vztahující dvě výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit, jak jsou pacienti spokojeni s pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý cíl se zaměřoval na spokojenost pacientů s činností sester při svém ošetřování. Třetím cílem bylo zjistit faktory v oboru intenzivní péče, které ovlivňují spokojenost pacientů v negativním i pozitivním směru. Čtvrtým cílem bylo zhodnotit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na JIP dle typu pracoviště a délky hospitalizace. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jaké jsou možnosti ošetřovatelské péče ke zlepšení spokojenosti pacientů? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejvíce problémová je oblast informovanosti pacientů. Je třeba zlepšit informovanost pacienta po příjmu na jednotku intenzivní péče a při překladu na standartní oddělení. Bolest a její nedostatečné tlumení zvláště v akutní pooperační fázi se vyskytuje poměrně často. Sestry by měly na tomto problému více spolupracovat s lékařem a především více sledovat pacienta a nabízet různé alternativní možnosti tišení bolesti. Další problémy byly zaznamenány v souvislosti s možnostmi úpravy lůžka. I přesto, že se sestry snaží v tomto ohledu dělat naprosté maximum, ne všechny okolnosti mohou ovlivnit, například tvrdost matrace. Poslední problémovou oblastí, která byla respondenty zmíněna, byl pocit samoty. Zde je třeba, aby sestra vedla s pacientem zcela ohleduplnou a citlivou komunikaci, navodila vzájemný pocit důvěry a byla pro pacienta oporou. Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké faktory ovlivňují spokojenost pacientů? Zcela jednoznačně se jedná o přístup ošetřovatelského personálu. Dalšími velmi důležitými faktory jsou informovanost pacienta, bolest a její dostatečné tlumení, prostředí JIP a v neposlední řadě i úprava lůžka. Ke zpracování kvantitativní části bylo stanoveno šest hypotéz. Pro správné ověření byly použity statistické metody test nezávislosti chí-kvadrát, chí-kvadrát test s Yatesovou transformací, t-test a korelační a regresní analýza. Identifikační otázky v úvodní části dotazníku byly zpracovány procentuálním vyjádřením v přehledných grafech. Z výzkumného šetření vyplynulo, že respondenti jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí i s činností sester při svém ošetřování. Jako nejvíce problémové oblasti se opět projevily informovanost při příjmu na jednotku intenzivní péče a anonymita personálu. Jako nejdůležitější faktor ovlivňující spokojenost pacientů byl potvrzen přístup oše

Abstract:

třujícího personálu. Oproti tomu faktor bolest a její nedostatečné tlumení nebyl potvrzen jako jednoznačná příčina nespokojenosti pacientů. Stejného zastoupení dosáhl i nedostatek informací o prováděných výkonech. V závěru kvantitativní výzkumné šetření prokázalo, že není statisticky významný rozdíl ve spokojenosti pacientů dle typu zdravotnického zařízení či délky hospitalizace.

Abstract:

This diploma paper aims at defining and mapping out patient satisfaction in intensive care units for surgery patients and comparing results in dependence on length of hospitalization and facility. Diploma paper consists of theory and research. Theory is divided into 5 chapters. Empirical part of this diploma paper was carried out using the method of combined research. The first part is created by qualitative research using semi-structured interview, second part comprises quantitative research using non-standardized, structured questionnaire face to face survey. Processed results were arranged into Excel tables and graphs. All research was based on eight dimensions of patient-centered care delineated by the Picker Institute. Qualitative research sample consists of 11 respondents, quantitative research sample comprises 142 respondents. Data collection took place in surgical ward. This diploma paper defines four aims with two related research questions. The first aim is to determine the level of patient satisfaction with postoperative care. The second aim focuses on patient satisfaction with nursing care, the third aim is to define positive and negative factors influencing patient satisfaction in intensive care units and the last aim points at patient satisfaction with nursing care in intensive care units in relation to the type of facility and length of hospitalization. These two quantitative research questions were posed: 1. What are the possibilities to improve patient satisfaction in nursing care? The research survey showed that an area of concern is patient awareness. It is necessary to improve patient awareness after admission to an intensive care unit and during transfer to a standard ward. Pain and insufficient pain relief often occurred. Nurses should cooperate more with doctors in this respect and, above all, monitor patients more and offer alternative ways of pain relief. Other problems were mentioned in relation to bed adjustment possibilities. Despite the fact that nurses were trying to do their best, not all the circumstances could be influenced that way, for example mattress hardness. The last concern area, mentioned by patients, was perceived loneliness. Nurses should conduct considerate and sensitive conversation, create feeling of trust and support patients. The second question: What factors influence patient satisfaction? The results show that it is, above all, nursing staff attitude, followed by patient awareness, pain and sufficient pain relief, intensive unit environment and last but not least bed adaptation. Quantitative part set six presumptions using statistical methods independence test, chi-square test, Yates correction, t-test, and correlation-regression analysis. Questions from the first part of this paper were processed (in percentage) into clearly arranged graphs. Research survey shows that respondents were satisfied with nursing care and nursing staff. Patient awareness during admission to intensive care unit and staff anonymity proved to be the biggest areas of concern. Pain and insufficient pain relief turned out the clear reason for dissatisfaction as well as absence of information about performed surgeries. Conclusion of quantitative research survey showed that there is no statistically significant difference in patient satisfaction according to health-care facility or length of hospitalization.

Keywords

Pacient, potřeby pacientů, spokojenost, kvalita ošetřovatelské péče, pooperační období.

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 16. 5. 2016

Accessible from:: 16. 5. 2016

Thesis defence

• Supervisor: PhDr. Mgr. Marie Trešlová, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Health and Social Studies

Master programme / field:
Nursing / Nursing in Selected Clinical Disciplines