Internationalisation of Higher Education under the Microscopic Lens of Conversation Analysis: An empirical account of participant orientations to language in a Czech EMI context

Mgr. Magdalena HANUSKOVÁ

Disertační práce

Abstract:

Tato disertační práce se zabývá problematikou používání angličtiny jako vyučovacího jazyka (English-medium instruction, "EMI") ve vysokoškolských seminářích nejazykových oborů a je zasazena do kontextu internacionalizace českého vysokého školství. Analýza je založena na 7,5 hodinách audionahrávek pořízených na půdě vybrané české univerzity v seminářích navštěvovaných českými i mezinárodními studenty, kde angličtina představuje jediný sdílený dorozumívací prostředek pro naplňování institucionálních cílů účastníků. Práce se za pomoci teoreticko-metodologických východisek a analytických postupů konverzační analýzy zaměřuje na to, jestli a jak se tento specifický jazykový kontext promítá do samotné interakce ve třídě, na výzvy, které s sebou přináší pro její účastníky, a na to, jak se k němu sami účastníci ve svých interakcích (ne)orientují. Ve středu analytického zájmu stojí opravné sekvence, ve kterých je zdroj problému jazykového charakteru. Jmenovitě se práce zabývá (1) opravnými sekvencemi typu "hledání slova", kdy zdrojem obtíže jsou chybějící jazykové prostředky v angličtině a kde si účastníci navzájem poskytují asistenci při kontrukci replik, s přihlédnutím k tomu, kdo iniciuje a provádí opravu, jak mluvčí signalizují problémy s produkcí replik, jak a jestli jeden druhému nabízejí možná řešení, jak s těmito řešeními mluvčí dále nakládají - tedy je přijímají, odmítají či modifikují. Jednou ze zkoumaných podoblastí je zde role jiných (tj. mateřských) jazyků v daném typu oprav, a v této souvislosti také orientace mluvčích k jazykové politice třídy. Analýza opravných sekvencí typu "korekce" (2) zkoumá, jak se mluvčí orientují k jazykovým prostředkům - svým i ostatních - a vyjednávají ve svých interakcích normy jazykové správnosti a přijatelnosti, jak mluvčí konstruují asymetrie, tj. jak a komu je přiřazována pozice jazykového experta v kontextu nejazykové výuky, případně kdo se do této role sám staví. Třetí zkoumanou oblastí jsou opravné sekvence, ve kterých mluvčí vyjednávají řešení tzv. problémů s porozuměním (3), jejichž sdílenými rysy jsou absence odpovědi či reakce studenta v důsledku neporozumění učitelově otázce (popř. instrukcím) a učitelova následná sebeoprava v podobě reformulace problematické repliky. Analýza zkoumá zdroj neporozumění, způsob, jakým jej studenti (ne)signalizují, a jak se učitel ve svých sebeopravách opět orientuje ke specifikům jazykového kontextu třídy. Popsaný výzkum a jeho zjištění vyobrazují, jak mluvčí interagují ve výuce realizované v angličtině v přímém důsledku internacionalizace vysokého školství. Práce se pokouší přispět k otevření diskuse nad komplexním charakterem internacionalizace a lokálně vyvstávajícími potřebami jejích přímých účastníků, tj. učitelů a studentů. V mezinárodním přesahu pak práce do této již probíhající diskuse může vstoupit s poznatky z českého vysokoškolského prostředí, získanými navíc mikroanalytickými výzkumnými metodami. Nejen že tak ukazuje, jaké podoby může globální jev EMI nabývat ve specifickém geografickém kontextu, ale poskytuje perspektivu samotných jeho účastníků, která napomůže hlubšímu pochopení spletitosti fenoménu, jehož rozmach v současnosti nabývá nebývalé rychlosti a intenzity.

Abstract:

The present thesis explores the use of English as the medium of instruction in university seminars and is set in the context of internationalisation of Czech higher education. The analysis builds on 7.5 hours of audio-recorded teacher-fronted work in English-taught undergraduate seminars from sociology and pedagogy attended by Czech and international students, where English is used as the lingua franca in the accomplishment of the participants' institutional goals. Approaching EMI classroom discourse from a social interaction perspective, the thesis uses Conversation Analysis to study whether and how the specific linguistic context of the interaction manifests itself in the actual classroom talk and how the participants themselves orient to the L2 mode of the interaction, and investigates the organisation of language repair and participants' relevant practices. The empirical chapters focus on 1) how the participants in the data collaborated to construct complete spoken contributions to the interaction by assisting each other in the face of one's search for missing L2 resources, 2) episodes of language correction found in the data and their role in negotiating the scope of acceptability and correctness of language form, and 3) the interactional treatment of students' problems with understanding teacher talk. The findings are informative as to the interactional salience of the language-related episodes, the construction of linguistic asymmetry and expertise among the participants, the role of multilingual resources in the repair sequences and the enactment of classroom language policy at the micro-level of the interaction, displays of participants' language awareness, their orientations to the teaching and learning of the language, and overall degree of attention to linguistic form, as well as the reflection of institutional aspects in the investigated repair sequences. The thesis thus contributes to the discussion of the role of language in different EMI contexts worldwide with findings from the Czech higher education environment.

Keywords

konverzační analýza, internacionalizace, vysoké školství, angličtina jako vyučovací jazyk, interakce ve třídě, angličtina jako lingua franca, intersubjektivita, opravné sekvence, korekce, reformulace

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 2. 2021

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Christopher Hopkinson, Ph.D., Mgr. Christopher Hopkinson, Ph.D.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filologie / Anglický jazyk