Krčemný biograf. Raná filmová kultura v Brně v letech 1896-1912

Bc. Jakub Klíma

Diplomová práce

Tavern Cinema. Early Film Culture in Brno in 1896-1912

Anotace:

Diplomová práce se věnuje filmové kultuře v Brně na přelomu 19. a 20. století. Nabízí původní tezi vývoje kinematografie, která je v protikladu k tradičně přijímaným tvrzením o povaze rané kinematografie aplikovaných nejen v kontextu Českých zemí, ale také na evropském kontinentu. Filmoví historikové často vysvětlují nástup filmového média na konci 90. let 19. století skrze instituci "jarmarenčího" kočovného kinematografu nebo na pozadí varietní kultury. První modus předvádění filmů byl charakterizován podnikateli, kteří filmové obrazy prezentovali ve stanech či dřevěných boudách. Tyto kinematografické podniky musely být lehce rozmontovatelné, protože s nimi jejich majitelé cestovali z města do města, kde často hostovali během konání nejrůznějších svátků a zábavních trhů. Varieté bylo rovněž ustálenou formou zábavy. V rámci standartního varietního programu bychom předvádění filmů našli pouze jako jedno číslo vedle vystoupení akrobatů, kouzelníků a zpěváků. Ve sledovaném období (1896-1912) se oba mody předvádění filmů do určité míry objevily i v Brně. Při bližším pohledu na vývoj kinematografie v tomto městě dojdeme k závěru, že ranou filmovou kulturu je třeba ale chápat v dvou odlišných fázích. První období (1896-1904) tvoří naprosto rozdílný typ filmového předvádění v porovnání s dvěma výše uvedenými mody. Slovy Josepha Garncarze lze říci, že tyto prostory, ve kterých se odehrávaly kinematografické projekce, primárně sloužily jiným účelům. Jednalo se o hotely, nemocnice, spolkové domy atp. Garncarz jej označuje jako Saalgeschäft (town hall business) předvádění. Tento termín vystihuje i pro první fázi brněnské kinematografie nejtypičtější působiště - restaurace, hospody a kavárny, tedy průkopníky kinematografie nejhojněji využívané teritorium v daném období. Teprve později, v letech 1904-1912, přetrvávala "jarmareční" forma kinematografie. Brno společně s dalšími městy habsburské monarchie zažilo příjezd kočovných kinematografických podniků. Na náměstích a prostranstvích hostovaly kinematografické stany a boudy. Vedle nich stály lokomobily - pojízdné výrobny elektrické energie. Tato část práce se mimo jiné soustředí na některé známé historické události v dějinách Brna (bourání hradeb a městská asanace). Tyto fenomény jsou v předložené práci nahlíženy jako jedny z možných determinantů při vytváření pomyslné sítě cest a působišť kočovných zábavních (a kinematografických) podniků. Předložená práce věnuje pozornost těm aspektům restaurační a hospodské kultury, které byly aktivně zapojovány do filmového představení - rozmanité zvukové přístroje (gramofony, fonografy), jenž byly v dané době k dispozici takřka v každém podniku. Popisuje se zde i způsob, jakým provozovatelé kinematografického představení ozvláštňovali svůj filmový program vystoupením místní oblíbené kapely. Na závěr práce rozšiřuji svou tezi o dominantním postavení Saalgeschäft předvádění na celé české země. Mimo to zdůrazňuji důležitost kinematografických průkopníků, jenž v podstatě fungovali jako kulturní zprostředkovatelé při seznamování lokálního publika s globálním produktem - filmovými obrazy. A k tomu, abychom jejich úlohu pochopili, je zcela nezbytné obrátit naši pozornost na kulturní a společenské pozadí, ze kterého tito mediátoři filmů vzešli.

Abstract:

The study focuses on the aspects of early history of cinema in Brno at the turn of the 19th and 20th century. It offers a revisionist thesis of film culture development in contradiction to traditionaly accepted claims about the nature of early cinema history that has been applied not only to Brno but also within the Czech lands and Europe. Film historians often tend to explain the rise of film medium on the Europe continet at the end 1890’s through the institution of travelling cinema or against the background of varieté culture. The former was characterised by enterpreneurs using tents or wooden-booths in which they present films. These structures could have been easily dismantle for transport from town to town, where they usually stayed during numerous festivals or funfairs. The latter was also well established form of entertainment. Within its standard show, moving pictures formed only one number in the whole programme that usually consisted of live acts of acrobats, magicians, singers etc. During the period of 1896–1912 were both modes of film exhibition occured in Brno. However, when we take a closer look at the development of cinema in Brno in this period, we come to a conclusion that the film history in this city needs to be understand in two specific stages. The first phase (1896–1904) constitutes a different type of film exhibition in contrast to the two „basic“ modes mentioned above. To borrow from Joseph Garncarz, this exhibition outlet was to present films in buildings that were usually used for other purposes – hotels, hospitals, guild-halls. This form of exhibition called Saalgeschäft (town hall business) or Saalvorstellung (town hall presentation) covers also other non-theatrical venues such as restaurants, cafés and pubs, that is, the most inhabited „territory“ by individual travelling exhibitors visiting Brno at that time. Along the years of 1904–1912 fairground travelling cinema prevailed. Brno experienced together with other towns and cities in Austria-Hungary, Brno experienced first showmen with cinema tents or booths a locomobiles – mobile generation of electric power. This part of study also concetrates on some of the familiar historical events in the history of Brno (demolition of rampart and city sanitation). These phenomena are than used as one of the possible determinants for the creation of intelligible network of travelling troupes’ stations. Travelling fairground cinemas embarked on areas that came up exactly after sanitation of old and functionless buildings and rampart. In context of opening free spaces in the city and its influence on the cinema, it is also necessary to acknowledge the importance of public transport. Similarly, the presence of tracks could also add some advantage to a desired location. I also assume that tram stops nearby the cinema tent or booth also constituted strongly to the process of decision-making. Submitted thesis also aims at aspects of this restaurant and pub culture and the ways they were actively engaged within film shows – various musical apparatus (phonograph, gramophone) available in the establishment created active programme supplements or the exhibitor included a concert of popular local band. At the conclusion of my text I try to extend my ideas of Saalvorstellung travelling cinemas as dominat mode of film exhibition not only in early period of cinema history in Brno but also in the history of cinema in Czech lands in general. I also emphasize the importance of cinema exhibitors who function as a culture brokers and in order to understand this role I propose to turn our attention to their social and cultural background.

Klíčová slova

filmová kultura, Brno, 19. století, 20. století, kinematografie, kočovné kinematografy, hospody, restaurace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 1. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 1. 2011
• Vedoucí: doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury