Kvalita života u pacientů s CHOPN

Bc. Pavlína KLÍMOVÁ

Diplomová práce

Quality of life in patients with COPD

Anotace:

Teoretická východiska Chronická obstrukční plicní nemoc patří mezi nejzávažnější onemocnění v populaci. Prevalence CHOPN je předpokládaná až na 7,7 %. Jak je již z názvu patrné, je to chronické onemocnění, které je charakteristické typickými příznaky, mezi které patří zejména kašel, expektorace a výrazná dušnost. Tyto příznaky se mohou v průběhu onemocnění značně zhoršit nad svou běžnou úroveň, což nazýváme exacerbací. Přítomnost nepříjemných dýchacích obtíží vede k ovlivnění různých životních oblastí, dochází k omezení jedince při vykonávání každodenních aktivit. Ovlivněna je i psychika nemocného s možným výskytem úzkostí nebo depresí. V konečném důsledku u nemocného dochází k významnému zhoršení subjektivně vnímané kvality života. Cíl práce Cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech ovlivňuje CHOPN kvalitu života. Hypotézy H1: Pacienti s CHOPN pociťují dýchací obtíže. H2: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti běžných denních činností. H3: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti tělesné aktivity. H4: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v sociální oblasti. H5: Pacienti s CHOPN prožívají negativní pocity. H6: Pacienti s CHOPN pociťují svou kvalitu života jako špatnou. Metodika Výzkumná šetření byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S "Odraz kvality života v ošetřovatelství". Pro sběr dat bylo využito kvantitativní metody, výzkumné šetření se uskutečnilo pomocí techniky dotazníku. Byly použity dva dotazníky, a to specifický standardizovaný dotazník St. George's Respiratory Questionare Czech (SGRQ) a generický standardizovaný dotazník WHOQOL 100. Dotazníky byly distribuovány osobám s diagnózou chronické obstrukční plicní nemoci. Výběrový soubor byl sestaven kvótním výběrem, který byl dodržen. Kvóty zde tvořila diagnóza CHOPN a pohlaví respondentů. Zastoupení mužů a žen bylo stanoveno na 500 osob, z toho 294 mužů a 206 žen. Výzkumný soubor tvořilo 296 mužů a 207 žen, celkem tedy 503 respondentů. Šetření probíhalo oslovením praktických lékařů, specializovaných ambulancí a lůžkových pneumologických oddělení. Výsledky Výsledky byly zpracovány pomocí statistického programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Výsledky je možné rozdělit do tří okruhů. Nejprve na výsledky charakterizující strukturu výzkumného souboru, poté na výsledky graficky znázorněné a v poslední řadě na výsledky zpracované pomocí popisné statistiky. Poslední dva okruhy obsahují výsledky z obou užitých dotazníků. Výsledky nám umožnily získat informace o vnímání dýchacích obtíží nemocnými, o oblasti běžných denních činností, o obtížích v oblasti pohybu, o sociální oblasti, o prožívání negativních pocitů a o subjektivním vnímání kvality života. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Pacienti s CHOPN pociťují dýchací obtíže potvrzena, H2: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti běžných denních činností potvrzena, H3: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v oblasti tělesné aktivity nepotvrzena, H4: Pacienti s CHOPN pociťují omezení v sociální oblasti nepotvrzena, H5: Pacienti s CHOPN prožívají negativní pocity potvrzena a H6: Pacienti s CHOPN pociťují svou kvalitu života jako špatnou nepotvrzena. Závěr Práce poskytuje komplexní pohled na oblasti, jež ovlivňují kvalitu života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Může být využita nejen pro zdravotní sestry, ale též pro celý multidisciplinární tým, který o pacienta pečuje. Práci lze také využít jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Výsledky výzkumného šetření budou dále prezentovány na konferencích a publik

Anotace:

ovány v odborných časopisech.

Abstract:

Theoretical foundation Chronic obstructive pulmonary disease ranks among the most serious diseases in the population. The COPD prevalence is assumed at up to 7,7%. As the name shows, it is a chronic disease characteristic with typical symptoms including particularly cough, expectoration and noticeable dyspnoea. The symptoms may get worse above their common level in the course of the disease, which we call exacerbation. The presence of unpleasant breathing problems affects different life areas, restricting the individual when performing everyday activities. The patient's psyche is affected as well, including potential incidence of anxieties or depressions. Finally, the patient's subjectively perceived quality of life is significantly worsened. Goal of the thesis The goal of this thesis is to ascertain the areas in which COPD affects the quality of life. Hypotheses H1: COPD patients feel breathing problems. H2: COPD patients feel restrictions in the sphere of common daily activities. H3: COPD patients feel restrictions in the sphere of physical activity. H4: COPD patients feel restrictions in social sphere. H5: COPD patients experience negative feelings. H6: COPD patients perceive their quality of life as bad. Methodology The research investigation was implemented based on quantitative inquiry within the grant Project No. 120/2012/S "Reflection of life quality in nursing". The data collection was performed under use of quantitative method; the research investigation took place with the help of questionnaire technology. Two questionnaires were used: St. George's Respiratory Questionare Czech (SGRQ) and WHOQOL 100 generic standardized questionnaire. The questionnaires were distributed to persons with diagnosed chronic obstructive pulmonary disease. The selection set was made up through quota selection that was observed. The quotas consisted in COPD diagnosis and the respondents' gender. The proportion of men and women was specified at 500 persons, 294 men and 206 women from that number. The research set consisted of 296 men and 207 women, i.e. 503 respondents in total. The investigation took place through addressing general practitioners, specialized outpatients' departments and chest disease wards. Results The results were processed with the help of the SASD program (statistic analysis of social data). The results can be divided into three groups. The first group includes the results characterizing the structure of the research set; the second group includes the graphically represented results, and the third group includes the results processed with the help of descriptive statistics. The last two groups include results from both questionnaires used. The results allowed us obtaining information on perception of breathing problems by the patients, on the sphere of common daily activities, on problems in the sphere of movement, on social sphere, on experiencing of negative feelings and on subjective perception of quality of life. Based on the results, the hypotheses were evaluated as follows: H1: COPD patients feel breathing problems confirmed, H2: COPD patients feel restrictions in the sphere of common daily activities - confirmed, H3: COPD patients feel restrictions in the sphere of physical activity not confirmed, H4: COPD patients feel restrictions in social sphere - not confirmed, H5: COPD patients experience negative feelings confirmed, and H6: COPD patients perceive their quality of life as bad - not confirmed. Conclusion The thesis provides comprehensive view of the spheres affecting the quality of life of patients with chronic obstructive pulmonary disease. It may be used not only for nurses but also for the whole multidisciplinary team caring for the patient. The thesis may be used also as study material for nursing students. The results of the research investigation will be further presented at conferences and published in professional journals.

Klíčová slova

Chronická obstrukční plicní nemoc, Kvalita života, Pacient, Ošetřovatelství, WHOQOL 100, SGRQ

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 5. 2014

Zveřejnit od: 19. 5. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech