Začleňování na pracovní trh jako součást procesu sociálního začleňování v ČR

Bc. Miroslava Rákoczyová, Ph.D.

Disertační práce

Inclusion on the Labour Market as a part of the Process of Social Inclusion in the Czech Republic

Anotace:

Disertační práce je zaměřena na komplexní analýzu začleňování na pracovní trh ve strategii sociálního začleňování, a to jak v rovině tvorby politiky sociálního začleňování, tak na úrovni její realizace. Cílem je stanovit, jakou roli ve strategii sociálního začleňování sehrává začleňování na pracovní trh a nakolik má česká politika zaměstnanosti sociálně-inkluzívní charakter. Studie vychází z teoretických poznatků o procesech na pracovním trhu, které působí jako faktory sociálního vyloučení, a o přístupech, které jsou uplatňovány v politice sociálního začleňování prostřednictvím začleňování na pracovní trh. Studie využívá kombinaci výzkumných technik, zejména sekundární analýzu kvalitativních rozhovorů, statistických dat a dokumentů. Zjištění ukazují, že tvůrci politiky sociálního začleňování považují začlenění na pracovní trh za klíčový mechanismus sociálního začleňování. Jejich důraz na pracovní trh se však neprojevil při formulaci Národního akčního plánu sociálního začlenění, který v oblasti cílů a nástrojů nepřesahuje rámec existující politiky zaměstnanosti; zejména se tak projevuje absence specifických přístupů k začleňování skupin nejvíce ohrožených sociálním vyloučením na pracovní trh. To je zřejmé také z výpovědí osob, které se věnují sociálnímu začleňování v praktické rovině: ti považují politiku zaměstnanosti za selhávající ve vztahu k jejich klientům a upozorňují na nedostatečnou institucionální provázanost sociálních služeb a služeb zaměstnanosti. Analýza politiky zaměstnanosti pak rovněž ukazuje na omezený inkluzívní potenciál současné politiky zaměstnanosti v České republice. V jejím rámci dochází k rozvoji donucovacích mechanismů, a to jak v systému služeb zaměstnanosti (zejména v podobě tvrdé sankce), tak v rámci systému sociálního zabezpečení (zvyšuje se provázanost mezi výplatou dávek sociální pomoci a požadavkem na hledání a přijmutí placeného zaměstnání). Používání programů APZ jako nástrojů donucení, resp. workfare, se však neprojevilo: naopak pro nejvíce znevýhodněné osoby na pracovním trhu je jejich dostupnost obecně nízká. Důraz na donucovací mechanismy, doprovázený odstraňováním pracovních disincentiv, odpovídá významu, který tvůrci i realizátoři politiky sociálního začleňování přikládají individuálním a kulturním faktorům sociálního vyloučení v ČR a můžeme jej tedy interpretovat jako projev moralistického diskurzu sociálního vyloučení/začlenění v České republice. Pozitivní účinek politiky zaměstnanosti na sociální začlenění je závislý na charekteristikách poptávky po práci. Jedná se například o přetrvávající diskriminační jednání zaměstnavatelů, které existuje navzdory rozvinuté antidiskriminační legislativě v oblasti pracovního trhu. Vytváření podmínek pro harmonizaci pracovního a rodinného života pak je ve svých účincích limitováno nízkou nabídkou částečných pracovních úvazků a malou ochotou zaměstnavatelů vycházet vstříc zaměstnankyním při úpravách pracovní doby, přestože na ni mají legislativní nárok. Zaměstnavatelé poskytují výhody v podobě flexibilní pracovní doby a přístupu k výcviku a vzdělávání především mladým a vysoce kvalifikovaným zaměstnancům, kteří tvoří jádro firmy. Ostatní zaměstnanci mají přístup k pracovnímu výcviku a vzdělávání jen omezený. V ostatních zemích EU je tato tendence rovněž patrná, avšak dostupnost pracovního výcviku je v nich celkově na vyšší úrovni a rozdíl mezi jednotlivými skupinami pracovníků není tak výrazný. V ČR je účast na celoživotním vzdělávání nízká. Nástroje pracovního výcviku a vzdělávání v rámci APZ pak jsou rovně

Anotace:

ž směřovány k mladým a kvalifikovanějším nezaměstnaným, což v důsledku prohlubuje marginalizaci nejvíce znevýhodněných skupin pracovníků na pracovním trhu.

Abstract:

The doctoral thesis provides a complex analysis of the labour market inclusion within the strategy of social inclusion in the Czech Republic at the level of policy-making as well as policy realization. Its aim is to identify the role of the labour market inclusion within the strategy of social inclusion and to detect socially inclusive characteristics of the employment policies. The study is based on theoretical findings about labour market processess and their socially exclusive consequences. The theoretical part also discuss the policy approaches of social inclusion by means of inclusion into the labout market. Analysis combines several research techniques, mainly secondary analysis of qualitative interviews, statistical data and documents. The results reveal that the policy-makers view labour-market inclusion as the key mechanismus of social inclusion. However, their emphasis on the labour market does not translate into the formulation of the National Action Plan of Social Inclusion (NAPSincl.) of the Czech Republic 2004-6. The NAPSincl. does not outreach framework of existing employment policies in its targets nor in its measures. The lack of specific approaches to inclusion of the most disadvantaged groups is noticeable and it influences the work of professionals in the field of social inclusion. In their opinion the employment policy fails to reach the needs of their clients. In addition, they stress insufficient institutional links of the social services and employment services. The analysis also shows a limited inclusive potential of current employment policies in the Czech Republic. The coercive mechanisms are being accentuated both within labour market policy (mainly in the form of strict sanctioning) and social security system (especially the social benefit provision is now more closely interlinked with the job search). At the same time, the activation programmes are not used as a workfare mechanism. On the contrary, they are often rather inaccessible for the most disadvantaged groups of the unemployed. The coercive approach within the employment policy corresponds with the view shared both by policy-makers and policy-providers. There is a concensus about the importance of individual and cultural factors in the process of social exclusion. We may conclude, that there is a clear feature of moral underclass discourse of social exclusion/inclusion in the Czech Republic. The positive effect of employment policy depends upon the characteristics of the labour demand. The employers discriminative attitudes are for example prevailing regardless of highly developped anti-discrimination legislative. Furthemore, the analysis shows that new measures were implemented in order to promote harmonisation of the family and private life. Their effect on the employment is limited, however, due to the lack of part-time jobs and employers reluctance to adjust working time to the needs of mothers (despite their legal obligations). Czech employers are willing to provide working-time flexibility as well as training and education only to the core employees, e.g. to young and highly qualified ones. There is also similar tendency in other EU member states. However, the provision of training and education is generally more widespread there and the differences in the access for different groups of employees are smaller. The participation of adults in life-long learning is low in the Czech Reblublic. In addition, there is a tendency within the active labour market policy to provide (re-)qualification measures mainly to young and better qualified unemployed. This approach enforces the marginalization of the most disadvantaged segment of the labour force in the Czech Republic.

Klíčová slova

sociální vyloučení, sociální začleňování, politika sociálního začleňování, politika zaměstnanosti, kvalita práce, aktivní politika trhu práce, make-work pay, workfare social exclusion, social inclusion, policy of social inclusion, employment policies, quality of work, active labour market policy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 9. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 9. 2006
• Vedoucí: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociální politika a sociální práce / Sociální politika a sociální práce