Theses 

Podpora školní adaptace dětí-cizinců v českém a norském prostředí – Mgr. Klára Záleská, Ph.D.

česky | in English | slovensky

Agenda:
Změnit agendu. Adresa v ISu:

Zpět na vyhledávání

Mgr. Klára Záleská, Ph.D.

Disertační práce

Podpora školní adaptace dětí-cizinců v českém a norském prostředí

Immigrant children and support of their school adaptation in the Czech and Norwegian environment

Anotace: Disertační práce si za hlavní cíl klade porovnat podporu školní adaptace dětí-cizinců v českém a norském prostředí za účelem porozumění procesu v obou zemích a odhalit oblasti, které aktéři považují za klíčové pro úspěšnost tohoto procesu. Ambicí projektu je použít výsledky jako inspiraci či zpětnou vazbu politikům, učitelům a akademikům a poodhalit detailněji praxi jednoho zkušenějšího státu v podpoře školní adaptace dětí-cizinců. Ty jsou vnímány jako první a druhá generace cizinců (Øia, 2000). Podporou školní adaptace dětí cizinců jsou míněna opatření vycházející z legislativy a strategických dokumentů na národní a regionální úrovni vzdělávací politiky stejně jako konkrétní opatření škol. Designem empirického šetření je srovnávací studie, jejíž metodologický postup je inspirován Beredayovou čtyř krokovou metodou komparace (Beraday, 1964). Jejím prvním krokem je deskripce, v rámci níž je v práci popsán demografický, historický, ekonomický, sociální a politický kontext podpory školní adaptace dětí-cizinců v obou prostředích. Druhým krokem je interpretace, v rámci níž dochází k samotnému sběru a interpretaci dat, a to na třech úrovních: makro, mezo a mikro. Přičemž na makro úrovni bylo využito kvalitativní obsahové analýzy českých a norských legislativních a strategických vzdělávacích dokumentů. Na mezo úrovni byly stejnou technikou analyzovány pražské a osloské regionální vzdělávací dokumenty. Konečně na mikro úrovni jsou představeny výsledky případových studií čtyř základních škol (dvou pražských a dvou osloských). Kritériem výběru škol byla jednak jejich lokalizace v hlavních městech, jednak jejich lokalizace v městské čtvrti vyznačující se přítomností především ekonomických imigrantů. Dalším kritériem byl výběr škol z běžného spektra. Záměrně byly vybrány takové, které nejsou charakteristické žádným extrémem jako například krajně vysoký podíl cizinců, školy segregované, školy z extrémně ekonomicky slabých oblastí či školy s výrazně špatnými výsledky svých žáků. Poslední kritérium souvisí s výsledky předchozích výzkumů, které uvádějí, že míra a intenzita podpory školní adaptace dětí-cizinců je ovlivněná počtem cizinců ve škole a mírou zkušeností školy s dětmi-cizinci (Øzerk, 2013, 2009; Øzerk & Øzerk, 2015; Øzerk & Whitehead, 2012; Øia, 2000). Proto byla v každém městě zvolena jedna škola s nižším a jedna s vyšším počtem dětí-cizinců (s ohledem na celkový počet dětí-cizinců v daných hlavních městech). Hlavní technikou sběru dat na mikro úrovni jsou polostrukturované rozhovory s vedením škol a učiteli. Jako doplňkové techniky slouží zúčastněné pozorování a obsahová analýza školních dokumentů. Data byla sbírána v letech 2016 a 2017. Třetí krok, juxtapozice představuje v přehledové tabulce hlavní zjištění prezentovaná paralelně pro české a norské prostředí v předchozím kroku. Konečně krok čtvrtý, komparace uvádí narativně zjištěné shody a rozdíly, které přináší provedené šetření na makro, mezo a mikro úrovni. Hlavním výsledkem je vytvoření modelu podpory školní adaptace dětí-cizinců, který na příklad ukazuje, že je nutné posílit podporu spolupráce školy a rodičů-cizinců, a to v českém i norském prostředí. Dále je z modelu patrné, že stěžejním článkem podpory školní adaptace dětí-cizinců je regionální úroveň, která se především v českém prostředí ukázala být v celém procesu nedostatečně zastoupená. A tak, i když na národní úrovni si srovnávané země kladou v otázce podpory školní adaptace dětí-cizinců podobné cíle, v realitě škol dochází k velkým rozdílům. Tato zjištění vedla k úvahám o v

Anotace: ýznamu tzv. symbolické politiky (Boussaguet, 2016; Elias, 1983; Sears, Lau, Tyler, & Allen, 1980; Hy, 1978) a politiky s reálným účinkem (Smitty, 2018; Dmick & Murray, 2017; Krause, 2011) v oblasti podpory školní adaptace dětí-cizinců a o jejich podobách v českém a norském prostředí. Stejně tak výsledky ústí v diskusi o současné podobě asimilačních a multikulturních tendencí v českém a norském prostředí s ohledem na téma disertační práce.

Abstract: The main aim of the dissertation thesis is to compare the immigrant children school-adaptation support in the Czech and Norwegian environment in order to understand the process in both countries and to discover the areas that the main actors consider crucial for the success of the whole process. The ambition of the project is to use results as inspiration or feedback to politicians, teachers and academics and to reveal in more details the practice of one more experienced country in promoting the school-adaptation of immigrant children. By immigrant children, I mean the first and the second generation of immigrants (Øia, 2000). By support of immigrant children school-adaptation, I consider measures based on legislation and strategic documents at the national and regional level of education policy as well as the specific school measures. The design of an empirical survey is a comparative study whose methodological approach is inspired by Bereday's four-step comparative method (Beraday, 1964). The first step is a description, describing the demographic, historical, economic, social and political context of immigrant children school-adaptation support in both environments. The second step is an interpretation that involves collection and interpretation of data at three levels: macro, mezzo and micro. At the macro level, I use qualitative content analysis of Czech and Norwegian legislative and strategic educational documents. On the mezzo level, I analyse, using the same technique, Prague and Oslo regional educational documents. Finally, at the micro level, I present the results of the case studies of four primary schools (two in Prague and two in Oslo). The criteria for the selection of schools were their localization in the capital cities as well as their localization in the urban district, characterized by the presence of mainly economic immigrants. Another criterion was the selection of schools from the common spectrum of education. Deliberately, those schools were chosen, that are not characterized by an extreme such as an extremely high proportion of immigrant children, segregated schools, schools from extremely economically weak areas, or schools with significantly poor results. The last criterion is related to the results of previous research, which show, that the extent and intensity that the schools use on immigrant children school-adaptation support is influenced by the amount of immigrant children at school and by the level of schools´ and teachers´ experience with immigrant children (Øzerk, 2013, Øzerk & Øzerk, 2015; Øzerk & Whitehead, 2012; Øia, 2000). Therefore, one school with a lower and one with a higher number of immigrant children was chosen in each city (taking into account the total number of immigrant children in the capital cities). The main technique of data collection at the micro level is semi-structured interviews with school management and teachers. Observation and content analysis of school documents is provided as complementary techniques. The data was collected between 2016 and 2017. The third step, juxtaposition, represents the main findings presented in the previous step (in parallel for the Czech and Norwegian environments) in the overview table. Finally, step four, the comparison presents the narratively established assumptions and differences that have arisen from the research made at the macro, mezzo and micro level. The main result is the creation of a model visualizing the immigrant children school-adaptation support. The model shows the regional level as the key element of the support, which in the Czech environment proved to be insufficiently represented throughout the process. Therefore, while the both countries have similar goals at the national level in terms of promoting immigrant children school-adaptation, there are large differences in the school reality. These findings led to reflections on the meaning of so-called symbolic policy (Boussaguet, 2016; Elias, 1983; Sear

Abstract: s, Lau, Tyler, & Allen, 1980; Hy, 1978) and substantive policy (Smitty, 2018; Krause, 2011) in the field of immigrant children school-adaptation support and to reflections on their forms in the Czech and Norwegian environment. In the same way, the results lead to a discussion on the current form of assimilation and multicultural tendencies in the Czech and Norwegian contexts with regard to the topic of dissertation.

Klíčová slova: školní adaptace, dítě-cizinec, vzdělávací politika, srovnávací pedagogika, čtyř kroková metoda komparace, případová studie, kvalitativní obsahová analýza, podpůrná opatření, symbolická politika, politika s reálným účinkem, multikulturalismus, asimilace, vzdělávání dětí-cizinců, school adaptation, immigrant child, education policy, comparative pedagogy, four step comparative method, case study, qualitative content analysis, supportive measures, symbolic policy, substantive policy, multiculturalism, assimilation, immigrant children education

Jazyk práce: čeština

Obhajoba závěrečné práce

  • Obhajoba proběhla 13. 5. 2019
  • Vedoucí: prof. PhDr. Milada Rabušicová, Dr.
  • Oponent: doc. PhDr. Dana Knotová, Ph.D., prof. PhDr. Eliška Walterová, CSc.

Citační záznam

Citace dle ISO 690: LaTeX | HTML | text | BibTeX | Wikipedie

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Zveřejněno v Theses:
  • světu
Složka Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta


Nahoru | Aktuální datum a čas: 20. 6. 2019 21:31, 25. (lichý) týden

Soukromí

Kontakty: theses(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz